Kriminální drama Ve stínu patří k nejvýraznějším českým kriminálkám posledních let. Režisér David Ondříček do hlavní role vyšetřovatele obsadil Ivana Trojana a společně divákům naservírovali temnou atmosféru 50. let. Vznik tohoto napínavého snímku ovšem provázela řada komplikací a tvůrci občas museli sáhnout k nečekaným kompromisům. Samotné natáčení ukrývá mnoho překvapivých momentů od vystřižených scén přes rychlé castingy až po detailní hledání zapadlých lokací.
Přípravy plné škrtů a neviditelný kůň
Režisér a producent Kryštof Mucha strávili snahou o rozběhnutí celého projektu dlouhé čtyři roky. Cesta na stříbrné plátno se neustále protahovala a samotné natáčení muselo být hned dvakrát odloženo. Práce na scénáři stály obrovské úsilí a scenárista Marek Epstein musel text sedmnáctkrát kompletně přepsat. Původní pracovní název zněl Ve stínu koně.
Vlivem četných úprav se celá dějová linka se zvířetem z příběhu nakonec zcela vytratila. Tvůrci dokonce ve střižně obětovali nejdražší scénu celého filmu. Šlo o záběr zastřelení koně, kterého filmaři pro tento jediný kratičký okamžik před kamerou trénovali dlouhé dva měsíce. Případnou změnu názvu navíc urychlil fakt, že ve stejném roce vtrhl na televizní obrazovky seriál Znamení koně.
Zdlouhavé přemlouvání a bleskový telefonát
O obsazení Ivana Trojana do role kapitána Hakla měl režisér jasno už od úplného začátku. Herec dostal neobvyklý prostor podílet se na scénáři a upravit si postavu přesně sobě na míru. Během děje si mimo jiné zapálí celkem deset cigaret a svému synovi předčítá knihu Dvacet tisíc mil pod mořem od spisovatele Julese Verna. K hlavnímu hrdinovi filmaři docela dlouho hledali vhodnou hereckou partnerku.
Volba nakonec padla na slovenskou herečku Soňu Norisovou. Ondříček mezi oběma kolegy vycítil velmi zajímavou a neobvyklou chemii. Norisová přitom odcházela z konkurzu se standardní větou, že se jí produkce ještě ozve. Telefon u ní doma ovšem překvapivě zazvonil už za necelou půlhodinu.
Získat představitele majora Zenkeho představovalo o poznání těžší úkol. Tvůrci odjeli za hercem Sebastianem Kochem až do dalekého Berlína. Vedli s ním pětihodinovou emotivní diskuzi a zdlouhavé vysvětlování role se vyplatilo. Německý herec s natáčením nakonec souhlasil.
Příliš barevné hlavní město
Zápletka se odehrává v Praze roku 1953 v napjaté době před měnovou reformou. Štáb pracoval většinou v Karlíně a na Vinohradech. Oprýskaná budova Českých drah perfektně posloužila pro ztvárnění policejního ředitelství. Uvnitř budovy se totiž podle lokačních manažerů naprosto zastavil čas.
Zbytek metropole ovšem tak ideální podmínky filmařům zdaleka nenabízel. Praha se za poslední desetiletí příliš proměnila a byla pro objektiv kamery moc pestrá. Autentické uliční exteriéry proto tvůrci hledali a natáčeli u našich severních sousedů v Polsku. Ondříček toužil po vybudování silné tísnivé nálady.
„Pro navození temné atmosféry jsem se nechal inspirovat filmy Psycho, Blade Runner a Sedm,“ uvedl režisér. Během finálních úprav materiálu přiložil ruku k dílu také uznávaný filmař Ivan Passer. Ve zvukové kabině zase vypomohl Jaroslav Plesl. Původně odmítl jednu z rolí kvůli jinému projektu, nakonec ovšem dodatečně předaboval postavu reportéra u soudu.
Drobná přehlédnutí pozorných očí
Bystří diváci odhalí v temném příběhu několik úsměvných chyb. Na karlínském železničním viaduktu si lze všimnout moderních stožárů elektrického vedení. K jejich instalaci přitom na tomto místě došlo až na počátku let šedesátých. Při nákupu květin zase ulicí v zadním plánu projedou tři novodobé osobní vozy.
Zvláštní pozornost budí šle kapitána Hakla. Během polibku v kuchyni je na sobě bezpečně má. V dalším prostřihu záhadně zmizí a o několik vteřin později se při odchodu do dveří opět objeví na svém místě. Podobnou vizuální záhadou zůstává poranění na krku vyšetřovatele.
Filmová manželka objevuje u hlavní postavy krvácející ránu a odhaduje nutnost návštěvy lékaře. Když ovšem muž vzápětí otočí hlavu, jeho kůže je zcela čistá a po rvačce chybí jakákoliv stopa. Nesedí ani krvavá skvrna na světlé košili nebo špína na ruce.
Do českých kin na tento povedený retro film zavítalo téměř 200 tisíc diváků. Snímek se stal úplně poslední filmovou prací pro herečku Jaroslavu Adamovou, která zemřela tři měsíce před slavnostní premiérou.
Zvídavý divák jistě ocení vyhrocený herecký souboj hlavní postavy a hrubého estébáka. Na plátně tak proti sobě stojí Ivan Trojan a Marek Taclík v podobném napjatém konfliktu, jaký předvedli už ve filmu Operace Silver A. Osobní souboje i celkové rozuzlení napínavého případu mohou televizní diváci sledovat 30. května ve 20:00 na ČT2.
