V thrilleru Viktor Frankenstein z roku 2015 si Daniel Radcliffe kvůli roli nenechal narůst vlasy ani nepoužil paruku. Místo toho dostal vlasy prodloužené, které musel nosit jako své vlastní i mimo natáčení v civilu po celé měsíce práce.
Původ slavného asistenta
Radikální vědec Viktor Frankenstein v podání Jamese McAvoye a jeho pomocník Igor s tváří Daniela Radcliffa se pokoušejí oživit mrtvou hmotu. Jejich vize uměle stvořeného života se však vymkne kontrole a hrozí, že vynález zneužijí mocní lidé. Frankenstein ignoruje možné následky, ale Igor si uvědomuje blížící se katastrofu a snaží se vědce i svět zachránit před smrtelně nebezpečným monstrem.
Příběh tentokrát diváci sledují netradičně právě z pohledu asistenta Igora, ačkoli tato postava v původním románu Mary Shelleyové vůbec neexistuje. Hrbatý pomocník se poprvé objevil až v divadelní hře z roku 1823 pod jménem Fritz. Filmaři ho později spojili se znetvořeným zločincem Igorem z dalších volných pokračování.
Prodloužené vlasy a herci ze Sherlocka
Místo zdlouhavého pěstování dlouhých vlasů nebo nošení klasické paruky zvolil představitel Igora neobvyklé řešení. Produkce mu vlasy uměle prodloužila, kvůli čemuž herec musel tento účes trpět na hlavě jako svůj vlastní po celé měsíce natáčení.
Po jeho boku se před kamerou objevili hned čtyři herci ze seriálu Sherlock, konkrétně Andrew Scott, Mark Gatiss, Louise Brealey a Alistair Petrie. Do projektu je přivedl režisér Paul McGuigan, který pro zmíněný seriál natočil čtyři epizody. Fyzicky náročný úkol pak dostal herec Spencer Wilding, jenž ztvárnil dvě zcela odlišné postavy. V úvodu si zahrál cirkusového siláka a následně propůjčil své tělo samotnému oživenému monstru.
Plochá hlava a hrad z Draculy
Během práce na stvoření obludy se Viktor rozhodne dát svému výtvoru plochou hlavu. Jde o přímý odkaz na slavné ztvárnění z roku 1931, ve kterém si stvoření zahrál Boris Karloff. Z tohoto klasického snímku si tvůrci vypůjčili také jméno pro novou postavu doktora Clivea, jež skrývá poctu herci ze staré adaptace, tehdejšímu představiteli Frankensteina Colinu Cliveovi. Záměrné komolení jména na „Frankenštejn“ pro změnu odkazuje na komedii Mladý Frankenstein z roku 1974.
Jako lokaci pro útesové sídlo využil štáb skotský Dunnottar Castle v hrabství Aberdeenshire. Tuto zříceninu navštívil v srpnu 1894 spisovatel Bram Stoker a podle historiků právě tento hrad filmařů kdysi dávno inspiroval autora Draculy k vytvoření sídla pro jeho slavného upíra.
Narození dětí a odložená premiéra
Oživené monstrum dostalo ve filmu jméno Prometheus. V původní knize s podtitulem Moderní Prometheus přitom toto označení, odkazující na řeckého Titána, patřilo samotnému Viktorovi. Scénář pracuje i s dalšími historickými přesahy. Frankensteinova řeč o dětech ve zkumavkách ve skutečnosti odkazovala na narození vůbec prvního takového dítěte Louise Brownové v roce 1978.
Ačkoli kamery běžely od listopadu 2013 do března následujícího roku, hotový film čekal ve studiu na premiéru déle než celý rok. První veřejné promítání se uskutečnilo až na konci listopadu roku 2015.
Thriller Viktor Frankenstein vysílá Prima MAX 7. října ve 22:00.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
