Od premiéry dobrodružného snímku Záhada hlavolamu uběhlo přes třicet let. Režisér Petr Kotek v něm přenesl na plátna kin známý příběh o chlapecké partě Rychlých šípů. Natáčení provázela řada zajímavých momentů a tvůrci museli řešit nejrůznější detaily. Výsledek však ocenili diváci nejen u nás, ale i v zahraničí.
Hledání správných uliček
Kotek hledal ideální lokace pro temná zákoutí Stínadel hned na několika místech. Kamery se tak objevily například v pražských Vršovicích, na Starém Městě nebo v Nuslích. Diváci si mohou povšimnout domů v Charkovské či Krymské ulici. Filmová Rozdělovací třída leží ve skutečnosti v Olomouci v Pekařské ulici. Záběry s objevem nakresleného ježka v kleci zase vznikaly v brněnské Kopečné ulici.
Iluzi tajuplného kostela svatého Jakuba tvůrci vytvořili spojením tří různých pražských svatostánků. Interiérové scény natáčeli v kostele Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici. Skutečný klukovský svět tak tvůrci skládali doslova jako velkou mozaiku z různých koutů republiky. Podmanivou atmosféru filmového města doplnil svým vyprávěním herec Petr Čepek.
Nepovedené obsazení autora
Původní plány počítaly s účastí spisovatele Jaroslava Foglara. Kotek mu nabídl roli starého kostelníka. Z této spolupráce nakonec sešlo a postavu si zahrál Josef Antonín Stehlík. Pro herce to byla jeho úplně poslední práce před kamerou. V příběhu se objevila spousta začínajících tváří. Otakara Losnu ztvárnil Matěj Hádek a šlo o jednu z jeho prvních hereckých příležitostí. Roli Dlouhého Bidla dostal Karel Zima.
Tajemného mistra Ema si zahrál kaskadér Karel Engel. Jana Tleskače ztvárnil Michal Škrabal a za svůj herecký projev si odnesl ocenění z přehlídky v Ostrově nad Ohří. Postavu Velkého Vonta filmaři svěřili Filipu Jančíkovi. Kostýmní výtvarníci oblékli Vonty trochu netradičně do oblečení z osmdesátých let. Ostatní předměty a rekvizity přitom poctivě odkazovaly na mnohem starší dobu.
Viditelné omyly a nesrovnalosti
Pozorní diváci objevili ve filmu několik drobných chyb. Například v samém úvodu je do hudby zamíchaná zvuková Morseova abeceda. Jedná se však jen o náhodný souhrn písmen bez jakékoliv logiky či sdělení. Děj se odehrává na přelomu třicátých a čtyřicátých let. Auta i tramvaje se po ulicích pohybují vpravo. Tehdejší pravidla přitom nařizovala jízdu vlevo.
Na střechách domů si lze navíc všimnout velkého množství televizních antén z mnohem pozdější doby. Chyba se objevila i v samotném příběhu. Podle vyprávění kostelníka Jan Tleskač těsně před pádem zvonil. V následném záběru si ale chlapec ve zvonici píše deník a teprve poté dojde k osudné potyčce s mistrem.
Odezva a další život filmu
Promítání v kinech předcházela řada doprovodných akcí. Na Letné probíhala soutěž o nejlepší létací kolo a pražskými uličkami se proháněli fanoušci ve stylových kostýmech. Snímek se hrál déle než rok a zhlédlo ho přes sto tisíc lidí.
Na základě pořízených fotografií z natáčení vznikl speciální fotokomiks o čtyřiašedesáti stranách. Tvůrci kladli velký důraz na vizuální stránku inspirovanou původními kresbami. Kameraman Miro Gábor získal za svou práci nominaci na cenu Český lev. Vzniklé dílo o rok později obdrželo hlavní cenu na mezinárodním festivalu v Kanadě.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
Film Záhada hlavolamu z roku 1993 vysílá Televize Seznam 3. dubna v 08:10, reprízu nabídne o den později v 16:20.
