Historická komedie Cech panen kutnohorských patřila k velkorysým projektům tuzemské kinematografie z konce třicátých let. Otakar Vávra s ní cílil na povzbuzení národního sebevědomí tváří v tvář blížící se fašistické hrozbě. Příběh o vzdělaném šlechtici a ochránci nespravedlivě stíhaných havířů se opírá o pečlivé studium historie a výborné herecké obsazení v čele s výrazným hlavním představitelem.
Zahraniční inspirace pro napínavý děj
Režisér přistoupil k natáčení s mimořádnou pečlivostí a trávil mnoho času studiem materiálů ve starých archivech. Své filmařské vize pravidelně konzultoval s renomovanými historiky i odborníky na renesanční architekturu. Jistou vizuální předlohu našel u tehdy velice oblíbeného francouzského snímku. Pro natočení velkolepé šermířské scény sáhl tvůrce po vzoru z oblíbeného románu od Alexandra Dumase.
Důsledná práce vynesla celému štábu cenné uznání v podobě Zlatého poháru na prestižním filmovém festivalu v Benátkách. Samotný režisér z toho velkou radost neměl a odnesl si spíše pocity zklamání. Filmový podnikatel Miloš Havel ho s sebou na slavnostní předávání do Itálie nevzal a upřednostnil společnost budoucího filmaře Františka Čápa. Snímek si následně vysloužil také speciální odměnu přímo od tehdejšího ministra průmyslu a obchodu.
Filmový hrdina s rodinnou podporou
Filmový příběh vypráví o požitkářském milovníkovi krásných žen zasazujícím se o vyhnání zlodějů a cizáků z bohatého města. Zdeněk Štěpánek propadl této ústřední postavě naplno a během hereckých příprav důkladně načetl všechny dostupné knihy. Jeho obrovský zájem ho zavedl až k žijícím potomkům historického rodu na Malou Stranu. S takto nabytými znalostmi rovnou napsal první verzi celého filmového scénáře.
Propojení se skutečným rodem se vzápětí přeneslo přímo na natáčecí plac. Bratři Mikuláš a Hugo Dačičtí dostali oficiální pozvání zúčastnit se osobně vzniku komedie a jejich přítomnost skvěle posloužila další propagaci díla. Dějová linka o záchraně na smrt odsouzeného havíře diváky velmi nadchla. Úspěch u publika posléze inspiroval Národní divadlo k uvedení stejnojmenné inscenace se zapojením mnoha původních herců.
Odvrácená tvář skutečného šlechtice a tvrdý zákaz
Historické prameny vykreslují hlavního hrdinu v o něco temnějších barvách jako nebezpečného výtržníka zapleteného do krčmové rvačky končící zabitím člověka. Jeho bouřlivý reálný život plný vleklých soudů a velkých finančních potíží doplňovaly výrazné literární sklony. Zanechal po sobě rozsáhlé paměti plné satiry a bystrého pozorování společenských mravů pozdní renesance. Název snímku pak přímo odkazuje na reálný dobový soupis místních žen ochotných trávit s tímto kutnohorským svůdníkem chvíle o samotě.
Původní premiéra dokázala bez problémů plnit dva pražské kinosály po dobu bez tří dnů celý jeden měsíc. Nástup nacistické moci ale znamenal pro rozvernou komedii rychlý zákaz a vynucené stažení z celostátní distribuce. Nedočkaví diváci si tak museli počkat až na obnovené uvedení do kin v roce 1952. Tehdy na výpravný příběh o obraně hornických práv dorazily neuvěřitelné dva miliony návštěvníků.
Snímek Cech panen kutnohorských můžete zhlédout na Prima MAX ve středu 22. dubna od 7:20.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
