Dobrodružný snímek Cesta kolem světa za 80 dní lákal na štědrý rozpočet a slavná herecká jména. Místo očekávaného úspěchu však hollywoodský projekt s Jackiem Chanem skončil jako divácký propadák s obrovskou finanční ztrátou. Za katastrofálním výsledkem stály zmatky při obsazování hlavních rolí a do finálního střihu navíc tvůrci dostali i hromadu úsměvných historických přehmatů.
Hledání ústřední dvojice a známé tváře
Původní úvahy o obsazení excentrického londýnského vynálezce Philease Fogga vypadaly úplně jinak. Režisér Frank Coraci hodlal do hlavní role získat Johnnyho Deppa. Vedení studia tuto volbu pro rodinně laděný film neschválilo a produkce zvažovala britské hvězdy Hugha Granta a Ewana McGregora. Nakonec tvůrci vybrali méně známého komika Steva Coogana.
Britský herec před kamerou doplnil již dříve potvrzeného Jackieho Chana. Ten si zahrál věrného společníka Passepartouta a pro studio Disney šlo o jeho vůbec první anglicky mluvený hraný projekt. Ústřední trojici uzavřela belgická herečka Cécile de France v roli Moniky. Ta v sedmnácti letech odcestovala do Francie pracovat jako au pair a filmu vtiskla evropskou eleganci.
Děj obohacuje neobvyklé množství slavných osobností v epizodních rolích. Roli sanfranciského žebráka měl původně ztvárnit herec Johnny Knoxville. Pro zaneprázdněnost z projektu vycouval a postavu tak převzal Rob Schneider. Hned v sousední scéně si naštvaného kolemjdoucího zahrál samotný režisér Coraci. Na obrazovce se také poprvé v kariéře potkali sourozenci Luke a Owen Wilsonovi a příhodně ztvárnili bratry Wrightovy.
K nezvyklým zjevením patří cameo britského miliardáře Richarda Bransona. Na plátně se objeví v roli muže s horkovzdušným balonem. Jeho postava hlavní hrdiny rezolutně označuje za blázny. Ve skutečném životě přitom právě Branson drží několik riskantních rekordů v létání podobnými stroji.
Skryté odkazy a historické úsměvnosti
Pozorní diváci mohou v příběhu zachytit spoustu drobných odkazů na umění i filmové klasiky. „Váš obraz je lepší než všech těch amatérů kolem,“ pronese hlavní hrdina ve filmu při návštěvě pařížské galerie. „Co jste to říkal?“, zeptá se uraženě zrzavý malíř stojící opodál. Tímto mužem je Vincent van Gogh a na plátně před ním právě vzniká slavná Hvězdná noc.
Velkou pozornost budí postava prince Hapiho v podání Arnolda Schwarzeneggera. Pro slavného svalovce šlo o poslední filmové vystoupení před zvolením guvernérem Kalifornie. Princova socha navíc ukrývá vtipnou referenci na jeho nejslavnější roli. Její skrčená poloha přesně kopíruje pozici Terminátora po cestování časem do minulosti a pozorné oko zaznamená úmyslné naříznutí v místě zlomu těsně před zřícením díla.
Vizuální stránka se nese v duchu futuristického retra inspirovaného padesátými lety dvacátého století. Tento originální přístup doprovází několik zjevných historických přehmatů. Při letu ze Spojených států do Anglie tvůrci nesmyslně umístili vycházející slunce po levé straně stroje namísto před něj. V jedné scéně skupina zase prohlašuje, že se nachází v Turecku, přitom se dané území v té době nazývalo Osmanská říše.
Obrovskou nespravedlnost děj páchá na postavě lorda Kelvina. Scénář ho vykresluje jako cynika přesvědčeného o konci všech možných objevů. Skutečný lord Kelvin publikoval přes šest set vědeckých prací a patřil k největším objevitelům své doby. Cestovatelé si navíc v samotném závěru myslí, že nestihli termín a následně zjistí, že díky časovým posunům jeden den ušetřili. Obyvatelé Anglie, kteří žádná pásma nepřekročili, tento omyl ze záhadného důvodu nezaznamenali vůbec.
Složité natáčení a finanční propad
Výběr vhodných lokací pro takto rozsáhlý projekt stál produkci značné úsilí. Během čtrnácti dnů navštívil štáb osmnáct různých zemí, aby nakonec většinu materiálu pořídil v Thajsku a Německu. Značný vliv na podobu akčních scén měl představitel hlavní role. Jackie Chan navrhoval převážnou část choreografie bojových sekvencí zcela samostatně a režisér plně důvěřoval jeho zkušenostem.
Navzdory hvězdnému obsazení a štědrému stomilionovému rozpočtu nedokázal snímek oslovit masové publikum. Tržby za první americký víkend dosáhly pouhých sedmi a půl milionu dolarů. Celosvětový zisk se zastavil těsně nad hranicí 72 milionů a snímek zapsal do dějin nezávislé produkce gigantickou finanční ztrátu.
Film Cesta kolem světa za 80 dní vysílá Prima Cool 29. května ve 20:15, reprízu nabídne stejná stanice 30. května od 14:40.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
