Komedie Dobrodružství rabína Jákoba patří k vůbec nejúspěšnějším francouzským filmům. Louis de Funès se v ní představil jako maloměšťácký a xenofobní podnikatel Victor Pivert. Snímek plný bláznivých situací vyvolal u publika okamžitý ohlas. V pozadí natáčení a uvedení do kin se ale odehrálo hned několik velmi napjatých situací.
Ztráta financí a obrovský úspěch
Režisér Gérard Oury chtěl vytvořit břitkou satiru na tehdejší rasovou a náboženskou nesnášenlivost ve francouzské společnosti. Ostrá kritika vyvolala velké obavy u produkční společnosti Gaumont a ta se rozhodla od financování projektu těsně před startem ustoupit. Původní producent Alain Poiré tohoto kroku později velmi litoval. Práce na place nakonec zastřešila společnost Film Pomereau pod vedením Bertranda Javala.
Komedie po své premiéře suverénně ovládla tehdejší žebříčky návštěvnosti. Během prvního týdne porazila i velkou novinku s Alainem Delonem a Jeanem Gabinem. Na první příčce se udržela dlouhé dva měsíce a s více než sedmi miliony prodaných lístků se stala kasovně nejúspěšnějším Funèsovým počinem. Velký ohlas vzbudila také ústřední hudba. Tradiční chasidské melodie vznikly speciálně pro potřeby natáčení. Francouzská židovská komunita si je velmi rychle oblíbila a dodnes je zařazuje na program svatebních oslav.
Lokace v provozu a ledová koupel
Štáb zahájil natáčení koncem března ve filmových studiích na předměstí Paříže. Později se filmaři přesunuli přímo do rušných ulic a kamery běžely i v prostorách letiště v Orly za jeho plného provozu. Poslední klapka padla v červenci v New Yorku, kam už ovšem hlavní herecká hvězda neodcestovala. Závěrečná scéna vznikla u pařížské Invalidovny, kde pozorní diváci mohou v pozadí zahlédnout i budovu s hrobkou Napoleona Bonaparta.
V jedné ze slavných scén spadne hlavní hrdina do kádě plné zelené žvýkací hmoty. Příprava tohoto záběru zabrala celé tři dny a Funès se do husté tekutiny musel spustit celkem desetkrát. Opakované koupele v ledové kaši přinesly herci nepříjemné zdravotní následky. Zalehnutí levého ucha u něj způsobilo částečnou ztrátu sluchu. Lékař mu musel zvukovod odborně propláchnout a komik si doma při jakémkoliv dalším problému ucho čistil sám pomocí výplachu.
Tragický únos letadla v den premiéry
Ve stejný den, kdy film vstoupil do kin, odstartoval z pařížského letiště pravidelný spoj společnosti Air France s cílem v Nice. Během letu vtrhla do pilotní kabiny žena ozbrojená puškou a maketou pistole. Únoskyně požadovala okamžitý zákaz promítání nové komedie s odůvodněním, že snímek uráží židovskou komunitu.
Vyhrožovala navedením stroje na jadernou elektrárnu, ale piloti ji přesvědčili k přistání v Marseille kvůli doplnění paliva. Tam po vyjednávání propustila všechny cestující a na palubě zůstala sama s posádkou. Dovnitř pak pronikli členové speciální policejní jednotky v převlečení za dodavatele jídla. Žena po jejich zásahu utrpěla zranění a při převozu do nemocnice zemřela. Oury po zjištění totožnosti útočnice zůstal v šoku, šlo o manželku hlavního distributora filmu Danielle Cravenne.
Dlouhé čekání na český dabing
Českoslovenští diváci si na oficiální uvedení úspěšného snímku museli počkat mnoho let. Tehdejší cenzura film kvůli citlivému tématu do distribuce vůbec nepustila. Situace se změnila až po revoluci na začátku 90. let. Televize zakoupila vysílací práva a plánovala pořídit kvalitní český zvuk.
Oblíbený dabér František Filipovský ovšem v té době vážně onemocněl a roli již nedokázal namluvit. První televizní uvedení proto doprovázely pouze titulky. Teprve koncem dekády získal Funèsův podnikatel v české verzi hlas Jiřího Krampola. Ten si stejnou práci zopakoval ještě o osm let později při výrobě zvukové stopy pro vydání na discích. Snímek se stal posledním společným projektem Ouryho a Funèse, jejich další tvůrčí plány překazil hercův infarkt.
Komedii Dobrodružství rabína Jákoba můžete zhlédnout na ČT2 v pondělí 27. července od 20:00 na ČT2.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
