Televizní obrazovky voní pivem a historií díky dokumentárnímu cyklu Příběhy starých hospod. Průvodce pořadem Josef Polášek v něm objevuje pozapomenuté kouzlo tradičních hostinců napříč celou republikou. Herec s chutí usedá ke stolům v horských boudách i městských nálevnách a naslouchá vyprávění místních pamětníků. Odhaluje tak místa kypící životem i ta, která po staletích fungování musela navždy zavřít své dveře.
Tajemství starých špeluněk a štamgastů
K tradiční české hospodě neodmyslitelně patří specifický slovník, jehož kořeny často sahají hluboko do minulosti. Samotné slovo štamgast si hostinští vypůjčili z německého výrazu stammgast, což v doslovném překladu znamená kmenový host. Vývoj jazyka se podepsal i na označení špeluňka. Tento výraz původně vychází z latinského slova spelunca a označoval vyvýšená místa nebo sruby sloužící jako úkryt pro strážce cest. Časem se význam posunul a lidé ho začali používat pro nálevny pochybné pověsti a velmi nízké úrovně.
V ostravské epizodě zaznívá také drsnější dobový výraz ograbule. Místní tak označovali ženy pracující v třídírnách uhlí. Tyto pracovnice paběrkovaly zbytky paliva na hořících haldách a patřily k těm vůbec nejchudším vrstvám tehdejší společnosti. Syrovou atmosféru těžkého regionu v pořadu dokresluje píseň Hajcman Blues od ostravského písničkáře Pepy Streichla a diváci se mohou podívat přímo do pitoreskní hornické nálevny U Cingra.
Slavní hosté u dřevěných stolů
Hostince vždy sloužily jako místo setkávání rozmanitých společenských vrstev od řemeslníků až po vlivné politiky a umělce. Polášek štáb zavádí například do Lipnice nad Sázavou. Tamní hospoda se stala milovaným útočištěm spisovatele Jaroslava Haška, který zde dokončil slavné Osudy dobrého vojáka Švejka. Zcela jiný příběh vypráví krkonošská Hančova Bouda na Benecku. Její stěny připomínají smutný osud lyžaře Bohumila Hanče a jeho potomci v místě dodnes hospodaří. Filmoví nadšenci zase ocení návštěvu kokořínské Hospody U Grobiána, kde se natáčel muzikál Rebelové.
Nad oroseným půllitrem v minulosti sedávali také Johann Wolfgang Goethe, prezident Václav Havel nebo herec Oldřich Nový. Autentický zážitek ze sledování pořadu podtrhují chytré hudební detaily. Úvodní znělka připomínající orchestrion je ve skutečnosti skladba Hospoda od skladatele Petra Hapky, původně napsaná pro snímek Růžové sny z roku 1976. Když se pak v podlůšské restauraci stočí řeč na herce Josefa Vinkláře, v pozadí začne tematicky hrát hudba ze seriálu Byl jednou jeden dům.
Historické klenoty v ulicích i na horách
Do pátrání po stopách pohostinství tvůrci zakomponovali vizuálně poutavé historické rekvizity. V brněnské epizodě se na obrazovce mihne žluté zmrzlinářské vozítko Piaggio Ape. Tato lehká tříkolka vycházející z designu skútru Vespa se na trhu objevila v roce 1948 a tradičně sloužila právě k prodeji zmrzliny. Pražský díl zase oživuje stařičký omnibus francouzské značky Ariès. S úctou tak připomíná časy, kdy městem jezdil vůbec první omnibus Jakuba Chocenského ze Staroměstského náměstí na Malou Stranu s pravidelným půlhodinovým intervalem.
Spolu s průvodcem nahlédneme i do podniků s ohromující tradicí. Beranův hostinec v Trávníčku funguje podle prvních písemných zmínek od roku 1546 a plzeňská restaurace U Salzmannů se pyšní téměř čtyřsetletou historií. Zcela specifickou architekturu nabízejí beskydské Pustevny s útulnami Maměnka a Libušín od architekta Dušana Jurkoviče. Mnohé staré podniky přežily staletí, drtivé válečné konflikty i znárodňování. I přes tuto nezdolnost některé z nich po třech stech letech provozu musely definitivně skončit kvůli nedávné koronavirové pandemii.
Příběhy starých hospod můžete sledovat na iVysílání České televize.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
