První filmová mise agenta 007 s názvem Dr. No (1962) odstartovala celosvětový fenomén. Tvůrci přitom do hlavní role původně uvažovali o úplně jiném typu herce a ve hře byl i Cary Grant. Nakonec vsadili na skotského drsňáka, který na place nosil vlasový příčesek a přes rty cedil věty, z nichž se staly citáty. Snímek nabídl krásné ženy i drsné scény, nad kterými vyjádřil nesouhlas dokonce i Vatikán.
Hledání toho pravého agenta
Na Jamajce rukou neznámých vrahů umírá britský tajný agent. Do Karibiku proto tajná služba vysílá Jamese Bonda (Sean Connery), aby jeho smrt vyšetřil. Stopy ho vedou až na přísně střežený ostrov Crab Key, kde má základnu vědec Dr. No (Joseph Wiseman). Agent 007 spojí síly s mužem ze CIA Felixem Leiterem (Jack Lord) a lovkyní mušlí Honey (Ursula Andress). Společně musí uniknout plamenomety chrlícímu tanku a zastavit šílence, který chce ovládnout svět.
Spisovatel Ian Fleming si zpočátku do role agenta představoval někoho úplně jiného. Jeho knižní hrdina byl vzdělaný Angličan z vyšší třídy, Sean Connery naproti tomu pocházel z dělnických poměrů ve Skotsku. „Není to zrovna typ člověka, kterého jsem si jako Bonda představoval,“ prohlásil tehdy Fleming.
Tvůrci roli nabídli Carymu Grantovi, ale ten ji odmítl, protože si připadal starý a nechtěl se upsat na více filmů. Producenti Albert R. Broccoli a Harry Saltzman si nakonec vybrali Conneryho. Zaujal je jako velký a houževnatý muž, který se pohybuje s nevídanou elegancí jako kočka. Po úspěchu filmu spisovatel otočil a hercovo ztvárnění se mu zalíbilo natolik, že v další knize Bondovi připsal skotské předky.
Příčesek i umělé pavoučí drama
Aby si herec na drahé oblečení od krejčího ze Savile Row zvykl a působil v něm přirozeně, nařídil mu režisér Terence Young v obleku zakoupeném speciálně pro natáčení i spát. Connery měl navíc už od sedmnácti let potíže s padáním vlasů a od roku 1958 nosil příčesek, který mu maskéři nasadili i pro roli Bonda.
Málokdo také tuší, že v úvodní scéně, kdy agent střílí směrem do hlavně zbraně, vlastně vůbec nestojí Connery. Režisér sekvenci vymyslel na poslední chvíli a před kameru nastoupil kaskadér Bob Simmons. Sám Connery znělku natočil až pro film Thunderball o několik let později.
Herec si při práci prožil i chvíle strachu, děsil se totiž pavouků. Pro scénu, kde Bondovi v posteli leze po rameni obří sklípkan, štáb použil skleněnou desku, která muže od zvířete oddělovala. Výsledek ovšem nevypadal dostatečně reálně, takže detaily musel znovu natočit kaskadér Simmons, pro kterého to byl prý nejhorší kaskadérský kousek kariéry. Dílo neocenili ani církevní hodnostáři. Po premiéře v Itálii vydal Vatikán prohlášení, ve kterém snímek odsoudil. Tamní noviny ho označily za nebezpečnou směs násilí, vulgarity, sadismu a sexu.
Dívka v bikinách a odmítnutý zloduch
Velký dojem na diváky udělala Ursula Andress. Producenti ji obsadili zhruba dva týdny před odletem na Jamajku pouze na základě fotografie v mokrém tričku. Za svou práci dostala šest tisíc dolarů. Bílé plavky, ve kterých se vynořila z moře, se v roce 2001 vydražily v aukční síni Christie’s za jednačtyřicet tisíc liber. Ačkoliv byla herečka krásná, filmařům vadil její silný přízvuk. V mluvených pasážích ji kompletně předabovala herečka Nikki Van der Zyl a ve zpěvu ji zase nahradila Diana Coupland.
Do role hlavního padoucha lanařil Ian Fleming svého bratrance Christophera Lee, ten si ale zahrál až v pozdějším filmu s agentem 007. Další volbou byl dramatik a herec Noël Coward. Ten ovšem producentům poslal odmítavý telegram s odpovědí: „Dr. No? No! No! No!“ Nechtěl totiž na rukou nosit kovové protézy. Tvůrci oslovili i Maxe von Sydowa, ale i on odmítl, protože zrovna točil snímek Největší příběh všech dob. Roli tak dostal Joseph Wiseman. Své scény natáčel v anglických studiích Pinewood a na Jamajku vůbec neodcestoval.
Chyby ve filmu
Pozorní diváci si na obrazovce všimli několika přehmatů. Nejviditelnější z nich se pojí s obávaným pavoukem v posteli. Když zvíře přelézá přes Bondovo rameno, je zřetelně vidět ochranná skleněná deska, protože se na ni hercova paže zespodu zploští. Vzápětí se agent mírně pohne, ale pavouk na skle zůstane na místě.
Zvláštně působí i scéna v bytě slečny Taro (Zena Marshall). Děj se odehrává uprostřed hluboké noci, přesto okenicemi do pokoje prosvítá denní světlo. V kanceláři slečny Moneypenny (Lois Maxwell) se zase podivně chovají dveře výtahu. Nezavírají se současně a jedno křídlo dokonce nedojede až do konce, takže je zřejmé, že je někdo ze štábu ovládá ručně.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
