Režisér Miloš Forman za sebou zanechal nesmazatelnou stopu v podobě mnoha ikonických filmů. Snímek Hoří, má panenko patří k těm nejznámějším a vznikl úplnou náhodou z velké autorské frustrace. Samotné natáčení provázela řada nečekaných komplikací, astronomické dluhy a reálná hrozba vězení.
Zkažený večer jako zdroj inspirace
Miloš Forman odjel do Krkonoš pracovat na úplně jiném scénáři. Společně s kolegy Jaroslavem Papouškem a Ivanem Passerem obsadili pokoje v hotelu Labuť ve Vrchlabí a plánovali napsat příběh o vojenském zběhovi. Práce se velmi protahovala a psaní neustále vázlo. Trojice proto jednoho večera vyrazila na místní hasičský bál kvůli vyčištění hlavy a odpočinku.
Atmosféra vesnické tancovačky autory okamžitě pohltila. Hned následující den úplně změnili plány a začali pracovat na novém nápadu. Komedie o hasičích získala jasné obrysy a text měli hotový za šest týdnů. „Chtěli jsme jen koukat na lidi, trochu se opít, pokecat s holkama a prostě relaxovat,“ uvedl Miloš Forman s odstupem let ve své knize ke zrodu slavného díla.
Neherci z továrny a utajený scénář
Ve snímku vystupují výhradně zástupci z řad obyčejných lidí. Vrchlabští komparzisté si přišli na hezký přivýdělek zhruba 30 korun za den. Většina z nich přes den pracovala v místní továrně. Filmaři přizpůsobili harmonogram a točili vždy výhradně po čtvrté hodině odpolední po úplném skončení směny.
Hlavní tvůrce zatajil před účinkujícími všechny dialogy. Vždy jim popsal pouze podstatu dané situace a nechal je reagovat naprosto přirozeně a vlastními slovy. Naprostá většina scén se pak odehrává v prostorách kulturního domu Střelnice. Své místo před kamerou našel i prodavač piva Stanislav Dytrich.
Tento původním povoláním číšník obsluhoval v pražském rekreačním domě a filmová parta z něj obratem udělala herce. Svou roli získala zcela nečekaně Alena Květová. Miloš Forman si ji vyhlédl na oslavě narozenin a poslal za ní fotografa. Dívka pracovala v bance a nabídku považovala za dobrý vtip svých přátel.
Spásné peníze z Francie
Na tehdejší poměry luxusní rozpočet 80 tisíc dolarů zajistil italský producent Carlo Ponti. Díky jeho financím mohl štáb nakoupit kvalitní materiál a vytvářet celou podívanou v barvě. Zahraniční mecenáš ovšem po zhlédnutí hrubého sestřihu propadl obrovskému vzteku. Vadilo mu vykreslení volby královny krásy, které považoval za absolutní panoptikum.
„Když jsem si to četl ve scénáři, myslel jsem, že tam obsadíte krásné dívky a ne takové panoptikum,“ křičel na tvůrce cizinec. Ponti z projektu odstoupil a začal tvrdě vymáhat svůj finanční vklad zpět. Coby oficiální důvod uvedl porušení smlouvy ohledně délky výsledného záznamu. Dodaný materiál měl 73 minut namísto smluvených pětasedmdesáti.
Slavnému režisérovi rázem hrozilo deset let za mřížemi za poškozování státního majetku. Situaci nakonec zachránil francouzský producent Claude Berri. Ten uspořádal soukromou projekci a chybějící obnos vybral u svých kolegů. Příběh o hasičích zamířil do celého světa a dočkal se úžasné nominace na prestižní cenu Oscar.
Barevná shoda a umíněný oheň
Vizuální podoba podléhala velmi přísným instrukcím. Kameraman Miroslav Ondříček zakázal všem přítomným nosit modré oblečení z důvodu zachování hřejivého dojmu. Miloš Forman zase nechal třikrát přemalovat sál kulturního domu pro dosažení ideálního odstínu hnědé barvy. Sekyrka vysloužilého hasiče i korunka pro vítězku krásy pak musely mít naprosto totožnou barvu kovu.
Komplikace provázely i samotný závěr celého natáčení. Dům určený pro klíčovou ohnivou scénu se velmi dlouho bránil plamenům. Štáb akci o den posunul a celou stavbu důkladně prolil benzinem. Úřady po uvedení uměle vyvolaly vlnu protestů s cílem dílo zakázat a odvolávaly se na smyšlené pohoršení požárníků. Zástupci hasičů ale ocenili pravdivé vykreslení jejich společenství a celou komedii naopak chválili.
Tento skvost československé kinematografie plný dobové hudby a skvělých situací vysílá Nova Cinema 31. května ve 20:00 a reprízu pak nabídne hned 1. června od 13:15.
