Třídílný televizní projekt Jan Hus patří k nejvýraznějším počinům České televize posledních let. V hlavní roli neohroženého kazatele se představil Matěj Hádek a předlohou se stal samizdatový román spisovatelky Evy Kantůrkové. Historický snímek vznikl u příležitosti šestistého výročí upálení tohoto proslulého církevního reformátora.
Nekompromisní boj o víru a pravdu
Příběh diváky zavádí do počátku 15. století a mapuje myšlenkové drama muže toužícího po nápravě západní církve. Mistr Karlovy univerzity kritizuje tehdejší bohatství kléru a volá po návratu k původnímu učení. Postupně ztrácí podporu svých dřívějších přátel včetně Štěpána Pálče a ocitá se ve víru mocenských manipulací krále Václava Čtvrtého i jeho bratra Zikmunda. Dojde k přesvědčení o nutnosti morální čistoty duchovních pastýřů a dostává se kvůli tomu před Kostnický koncil do pozice obžalovaného kacíře. Své učení přes obrovský tlak odmítne odvolat a jeho osud definitivně zpečetí hořící hranice.
Dvanáctihodinové upalování v letním horku
Realizace scény s kostnickou hranicí zabrala filmařům v Kutné Hoře více než dvanáct hodin. Celá akce probíhala na louce běžně využívané k výcviku psů a štáb musel práci opakovaně přerušovat. Zvukařům dělalo velké starosti proměnlivé počasí, prolétávající letadla nebo zvonící mobilní telefony mnoha desítek zúčastněných komparzistů.
Lidé se na place navíc potýkali s obrovským vedrem. Režisér Jiří Svoboda natáčel v parném létě, děj se ovšem odehrával v chladnějších měsících. Účinkující tak oblékli velmi teplé několikavrstvé kostýmy a čelili značnému fyzickému vyčerpání. Dřevěná hranice se během dne třikrát kompletně spálila a znovu postavila. Pro čtvrtou klapku filmaři ohořelé dřevo pouze otočili na druhou stranu. Matěj Hádek na hranici skutečně stál a do bezpečí seskočil až ve chvíli reálného ohrožení plameny. Pozorní diváci mohou v těchto momentech spatřit cvičenou poštolku Pištu ze sokolnické společnosti Teir.
Drahé rekvizity a nová technologie
Rozpočet a rozsah projektu přesně odpovídal obrovské prestiži celého tématu. Látka ležela v archivech televize už od roku 2003 a o realizaci se postupně neúspěšně pokoušeli režiséři Viktor Polesný, Jiří Strach i Jaroslav Brabec. Finální tvůrčí tým natočil pětatřicet hodin hrubého materiálu na osmnácti reálných místech. Zcela se vyhnul umělým ateliérům a pro scény z Kostnice využil historické prostory v Chebu.
Tam z produkce zamířily dva kamiony plné kostýmů od výtvarnice Aleny Schaferové. Některé oděvy dokonce pamatovaly původní filmové zpracování z poloviny 50. let. Do děje se zapojily dva tisíce lidí a filmaři vyrobili tři tisíce historických rekvizit. Pro jednu scénu zapůjčil Středočeský kraj vzácnou kopii Říšské císařské koruny v hodnotě 800 tisíc korun.
Největší výzvu pro architekty znamenalo kompletní vybavení sálu pro koncil s vyřezávanými stěnami a třemi velkými trůny. Samotné natáčení probíhalo pomocí zcela nového prototypu digitální kamery určené pro snímání z ruky. Šlo o historicky první světové využití této konkrétní techniky v hraném filmu.
Požehnání od kardinála a studium textů
Téma církevní reformy vzbuzuje v odborných kruzích dodnes velmi vyhraněné emoce. Režisér proto před první klapkou navštívil kardinála Dominika Duku a pro svůj nápad u něj našel značné pochopení. Přístup na některá další vytipovaná místa ovšem štábu ze strany jiných řádů zůstal odepřen.
Představitel hlavní role přijal nabídku ke spolupráci bez většího rozmýšlení a o historickou postavu se začal detailně zajímat. Studoval obsažnou monografii od historika Františka Šmahela a správné farářské chování raději konzultoval po telefonu s biskupem.
Dějepisné reálie na place aktivně zkoumala také herečka Petra Nesvačilová. Po boku odborníka Pavla Helana pátrala po vývoji obrazu betlémského kazatele v průběhu staletí a štáb tak mohl čerpat z velkého množství spolehlivých pramenů.
Snímek Jan Hus můžete zhlédnout na ČT2 v pondělí 6. července od 21:40.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
