Andrea Absolonová v 90. letech zářila jako jedna z našich nejlepších skokanek do vody. Měla nakročeno k olympiádě v Atlantě, jenže tvrdý trénink a následné zranění páteře její sportovní sen ze dne na den ukončily. Místo sportovních dresů na sebe vzala kostýmy hvězd z filmů pro dospělé a pod pseudonymem Lea De Mae dobyla mezinárodní scénu. Její životní cestu přiblížil film Její tělo režisérky Natálie Císařovské.
Od dokumentu k hranému debutu
Režisérka Natálie Císařovská se osudu nadějné sportovkyně věnovala dlouhých sedm let a díky svým profesním kořenům původně uvažovala i o dokumentárním zpracování. Námět lákal hned několik českých tvůrců, ale pouze tento projekt nakonec získal nezbytný souhlas pozůstalých členů rodiny. Režisérka a spoluscenáristka Aneta Honzková vycházely především z hodin rozhovorů se sestrou Lucií. Její vyprávění bylo natolik silné a intenzivní, že pro vytvoření scénáře nebylo potřeba vyhledávat další svědectví.
Přípravy na náročné scény zabraly hlavní představitelce celého tři čtvrtě roku. Natálii Germani při tréninku pomáhala právě sestra skutečné hrdinky, která se po vlastní sportovní kariéře věnovala kaskadérství. Během společných příprav se herečka dokázala odrazit i z pětimetrového můstku. Sehnat skutečné profesionální skokanky do vody se ukázalo jako velký problém, protože tento sport u nás i na Slovensku prakticky vymizel. Tvůrci museli zamířit do zahraničí a pro předvedení nejtěžších trojitých salt do filmu nakonec angažovali německé sportovkyně.
Tvrdá fyzická práce v obou světech
Film neukazuje Andreu jako pasivní oběť nepříznivého osudu, ale jako ambiciózní ženu toužící po úspěchu a uznání. Její tělo se v obou kariérách stává pracovním nástrojem, který naplno a bez výčitek využívá. Tuto linku potvrzuje i vyjádření herečky, která pro Bontonfilm popsala hlavní postavu jako strůjkyni vlastního osudu a odmítla prvoplánově po*nografické vyznění celého díla. Důležitou oporou pro ni přitom bylo zjištění, že má hrát svou vlastní verzi hrdinky a nikoliv přesnou kopii reálné Andrey.
Scény závodů, při kterých dojde k osudovému poranění páteře, se natáčely na známém plaveckém stadionu v pražském Podolí. Film také využil prostory olomouckého hotelu Theatre a k zachycení autentičtější atmosféry nechybí občasné divácké anomálie.
Zahraniční postavy představují převážně slovenští herci. Dua amerických producentů se zhostili Roman a Andrej Polákovi a zahraničního po*noherce ztvárnil Martin Valihora, slovenský bubeník a manžel Natalie Germani. V náročnějších odvážnějších momentech hlavní hvězdu na plátně zastoupila skutečná hvězda z filmů pro dospělé Alexis Crystal.
Neposední profesionálové v obýváku
Samotné natáčení odvážných scén přineslo tvůrcům hned několik nepříjemností. Režisérka například vzpomínala na okamžik, kdy natáčeli akt skutečných po*noherců v pronajatém bytě. Profesionálové z branže měli tak obrovskou radost z účasti v běžném filmu, že svůj výkon rozjeli s obrovským nasazením. Majitelka bytu si následně musela vzít Císařovskou stranou a natáčení v daných prostorách se tehdy ocitlo na hraně předčasného ukončení.
Příběh hrdinky dostává osudový zvrat u natáčení posledního snímku inspirovaného skutečnou událostí z roku 2004 s hercem Lee Stonem. Ve filmu se v tuto chvíli naplno projeví zdravotní komplikace a Andrea svou práci nedokončí. Reálná Andrea onemocněla zhoubným nádorem, jehož léčba na speciální klinice v Mnichově vyžadovala nejméně sto padesát tisíc dolarů. Na její záchranu vznikla sbírka, do které přispěli i kolegové z branže nebo vydavatel Larry Flynt. Nemoc si ale nevybírá a mladá žena o několik měsíců později ve věku pouhých sedmadvaceti let umírá.
Snímek Její tělo můžete zhlédnout na ČT1 v úterý 9. června od 22:55.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
