Hudební komedie Jen ho nechte, ať se bojí spojila v roce 1977 Luďka Sobotu a Helenu Vondráčkovou, kteří si k sobě nenašli cestu jen ve scénáři. Během natáčení prožili skutečný románek, který vyústil v půlroční vztah. Spolupráci před kamerou naopak dlouho zvažoval Miloslav Šimek.
Skladateli pomůže k tvorbě hrůza
Mladý skladatel Aleš Brabec přijímá po výhře na hudebním festivalu nabídku z pražského Divadélka v suterénu. Své tvůrčí povinnosti však brzy začne zanedbávat, protože se zamiluje do místní zpěvačky Marcely. Ředitel divadla Soukup řeší problém, jak u něj obnovit inspiraci a dostat z něj další písně. Jeho manželka přesvědčí okolí, že nejlepším hnacím motorem pro Alešovo komponování je strach a pořádný šok. Divadelníci se proto rozhodnou připravit skladateli sérii hororových situací. Cílem je dostat z něj novou finálovou píseň, i kdyby ho měli přesvědčit o tom, že spáchal vraždu.
Film představuje ojedinělou příležitost vidět na plátně pohromadě někdejší hvězdnou trojici divadla Semafor ve složení Luděk Sobota, Miloslav Šimek a Petr Nárožný. Šimek se k natáčení dlouho stavěl odmítavě a argumentoval tím, že nemá herecké zkušenosti. Teprve přesvědčování ze strany Nárožného a Soboty, kteří argumentovali zachováním společné filmové vzpomínky, jej nakonec přimělo nabídku přijmout.
V roli skladatele Brabce si přitom měl zahrát i skutečný držitel tohoto jména – hudbu původně plánoval složit Jindřich Brabec. Kvůli politické angažovanosti v roce 1968 dostal zákaz činnosti, a tvůrci tak jeho jméno alespoň propůjčili hlavní postavě.
Lokomotiva potřená pivem a požár před demolicí
Snímek režíroval Ladislav Rychman, tvůrce muzikálu Starci na chmelu. Štáb se v řadě situací spolehl na praktické řešení přímo v terénu. Například parní lokomotiva, ve které jezdí Marcelin bývalý manžel Mydloch v podání Petra Nárožného, byla skutečná a zapůjčilo ji vedení cukrovaru. Aby stroj na kameře lépe vypadal a leskl se, potírali jej filmaři černým pivem. Nárožný navíc během scény vlak opravdu sám řídil. Kvůli nedostatku prostoru v kabině musel topič i strojvůdce ven a herci pouze zanechali instrukce. Přes obavy filmového štábu Nárožný scénu bez cizí pomoci zvládl.
Kromě lokomotivy filmaři riskovali i při natáčení závěrečné akční scény. Tvůrci využili plánované přestavby pražského Žižkova a domluvili se na natáčení v objektu určeném k likvidaci na Komenského náměstí. Ve staré zástavbě založili poměrně velký požár a scénu kvůli bezpečnosti snímaly tři kamery současně, přičemž štáb musel mít zajištěné nouzové únikové cesty. Skutečný dům dělníci srovnali se zemí pouhé dva dny po klapce.
Vladimír Menšík točil s kufříkem plným injekcí
Praktické pomůcky a úpravy vyžadoval i zhoršující se zdravotní stav Vladimíra Menšíka. Herec se v té době potýkal se silným astmatem a dýchacími obtížemi. Na natáčení proto pravidelně nosil speciální kufřík vybavený injekcemi pro případ náhlého záchvatu.
Přes produkční překážky se snímek stal hitem a v roce 1978 obsadil pozici nejnavštěvovanějšího českého filmu v kinech. Veškeré ústřední písně v podání Heleny Vondráčkové navíc brzy po premiéře vyšly na samostatných gramofonových deskách.
Komedii Jen ho nechte, ať se bojí uvede TV Seznam ve středu 28. října od 13:25.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
