Je rázná, vtipná, talentovaná a divadlo je pro ni jako kyslík. Eva Salzmannová (67) patří ke generaci hereček, které sice nikdy nehrály hlavní role v nekonečných seriálech, přesto zůstávají nezapomenutelné. Učitelka z filmu Bota jménem Melichar, maminka z Teorie tygra, ale hlavně silná osobnost českého divadla.
Od Julie k Marii Stuartovně
Jako dítě si zamilovala atmosféru zákulisí a vůni divadelních kostýmů. Když se pak rozhodla jít na DAMU, nikoho to nepřekvapilo. Už během studií se objevovala na prknech a rychle si získala pověst spolehlivé, výrazné herečky.
Hned po škole dostala svou první filmovou roli – učitelku Dagmar v dnes kultovním snímku Bota jménem Melichar (1983). Vzpomínáte? Přísná, ale spravedlivá učitelka, která nakonec pochopila, že se nemá přezouvat.
Divadlo jí ale bylo blíž než kamera. V 80. letech působila v Divadle Na okraji, kde hrála v Romeovi a Julii nebo Revizorovi. Pak se objevila na scéně Národního divadla, v Labyrintu, na Zábradlí, ale domov našla opět v Národním. Od roku 1994 tu hrála čtvrt století.
Ztvárnila silné ženské postavy, například Marii Stuartovnu, Gertrudu v Hamletovi, ale i komediální role v Večeru tříkrálovém. Vždycky s důrazem na detail, emocemi a bez pozlátka.
Kamera si jí tolik nevšímala, o to víc zůstala svá
Na rozdíl od mnoha kolegyň se Eva Salzmannová nikdy nehnala za popularitou. Televize ani film ji moc neobsazovaly, a když už, šlo o role, které měly hloubku. Bordelmamá ve filmu Normal, matka v Teorii tygra, žena z povídkového snímku Agáta. Všechny tyto postavy měly jedno společné: byly opravdové.
A přesně tak působí i jako pedagožka. Od roku 1996 učí činoherní herectví na DAMU a svým studentům nedává nic zadarmo. O herectví přemýšlí do hloubky, ale umí být i rázná, když je třeba.
Ve vztazích si prošla lecčím. A vtip jí zůstal
Třikrát vdaná. Poprvé za herce Ladislava Matějíčka, který ji přivedl do divadelního souboru a do života. Podruhé za Ondřeje Pavelku, s nímž má syna Kryštofa. Ani jedno manželství nevydrželo.
Dnes je jejím mužem dramatik a publicista Karel Steigerwald. A jak sama říká, svatba číslo čtyři rozhodně není vyloučená. „Ještě jednou se určitě vdám. Na stará kolena. Budu mít růžový klobouk se závojem. Uvidíte, že to dokážu,“ řekla před lety se smíchem pro iDNES.cz.
Na rozdíl od mnoha kolegů a kolegyň nepropadla spirituálnímu hledání. „Nejsem věřící, a slova jako čakry mě vytáčejí,“ přiznala. Ani jóga jí nic neříká: „Holky říkají: ‚Evo, pojď cvičit, všechno se ti otevře.‘ Mně se nic neotevře.“
Zní to možná tvrdě, ale ve skutečnosti je to právě její humor a nadhled, co jí pomáhá zvládat životní krize. A možná i díky tomu je na jevišti tak přesná a v životě tak inspirativní.
Zajímavosti z filmu Bota jménem Melichar si můžete přečíst tady.
V Bota jménem Melichar si ji můžete připomenout v úterý 30. prosince od 11:05 na Primě.
