Komedie Krotitelé duchů z roku 1984 patří k nejúspěšnějším americkým filmům 80. let. Tým nezaměstnaných parapsychologů se v ní vydává do ulic New Yorku bojovat proti nadpřirozeným silám. Původní scénář přitom vypadal úplně jinak a samotné natáčení doprovázel neustálý nedostatek času i velká dávka herecké improvizace.
Změny ve scénáři a odřeknuté role
Dan Aykroyd napsal první verzi příběhu jako velkolepou sci-fi zasazenou do budoucnosti. Služby lovců přízraků v ní fungovaly zcela běžně po vzoru záchranářů. Rozpočet by v tehdejších cenách dosáhl téměř 300 milionů dolarů. K úpravám textu se proto připojil Harold Ramis. Režisér Ivan Reitman navrhl děj ukotvit v současnosti a ukázat samotný vznik celého týmu. Ramis chtěl původně u projektu zůstat pouze jako scenárista. Nakonec si sám zahrál doktora Egona Spenglera a záměrně se v této roli po celou dobu trvání filmu ani jednou neusmál.
Postava Petera Venkmana vznikala přímo pro Johna Belushiho. Po jeho náhlém úmrtí zvažovali filmaři Toma Hankse i Michaela Keatona, roli nakonec získal Bill Murray. Sestavu doplnil Ernie Hudson jako Winston. Podle dřívějších plánů měl v příběhu mnohem větší prostor jako vojenský expert na demolice. Tvůrci však roli radikálně zmenšili po odstoupení Eddieho Murphyho. Hudson podepsal smlouvu za poloviční honorář a dostal upravený text až večer před první klapkou. Snímek mu přinesl tak velkou vlnu zájmu, že se kvůli nájezdům fanoušků musel odstěhovat ze svého malého losangeleského bytu.
Improvizace a těžké rekvizity
Většina scén se jen minimálně držela schváleného scénáře. Herci repliky upravovali přímo před kamerou a nejvíce prostoru k improvizaci využil Bill Murray. Scéna, ve které postava Louise Tullyho prochází večírkem a plynule komentuje cenu lososa, vznikla na jediný zátah jako naprostá improvizace.
Herci se během práce potýkali s nepohodlným vybavením. Ikonické batohy s výzbrojí měly velkou váhu a ztěžovaly pohyb na place. Změnou prošlo i oblíbené zásahové vozidlo Ecto-1. Černý lak by v nočních záběrech zcela zanikl, rekvizitáři proto auto raději přebarvili na bílo.
Levitační scéna Sigourney Weaver si vyžádala vytvoření sádrového odlitku jejího těla. Ten filmaři pevně ukotvili ke sloupu schovanému za závěsy. Specialista na rekvizity se ostýchal aplikovat herečce sádru přes hrudník, ta mu však sama položila ruku na prsa a nařídila mu pokračovat v práci. Herečka dříve toužila po komediální roli a na samotném castingu se pohybovala po pohovce s předstíráním psího chování. Tím režiséra přesvědčila o svém obsazení.
Lokace bez povolení a skuteční duchové
Centrálu krotitelů tvoří dvě zcela odlišné hasičské stanice. Exteriéry filmaři pořídili v newyorské čtvrti Tribeca, vnitřní prostory nasnímali v Los Angeles. Záběry ze školy poskytla Columbia University s přísnou podmínkou absolutního zatajení jejího jména na plátně. Během prvního dne produkce natáčel štáb montáž jízdy po New Yorku bez příslušných úředních povolení. V jedné scéně je zřetelně vidět úprk auta řízeného Aykroydem před skutečným zástupcem ostrahy.
Štáb pracoval také v opuštěné věznici s pověstí strašidelného místa. Záběry z natáčení pak obsahovaly nevysvětlitelné škrábance. Reitman cítil velké obavy z další práce v tomto prostředí a tvůrci s obrovskou úlevou zjistili, že pořízený materiál stačí pro finální sestřih. Bytový dům hlavní hrdinky reálně stojí u newyorského Central Parku a má pouze dvacet pater. Vizuální dojem mnohem vyšší budovy zajistily modely.
Zrození populárního hitu
Tlak na stihnutí letní premiéry způsobil drobné vizuální chyby u finálních kopií a nedokončené trikové pasáže v distribuci. Z komedie zamýšlené pro dospělé se vyklubal obrovský rodinný hit. Pro podporu prodeje lístků běžela v televizi upravená ukázka s funkčním telefonním číslem. Volající si vyslechli předtočený vzkaz o lovení duchů. Linka odbavovala zhruba tisíc hovorů za hodinu po dobu několika týdnů.
Ray Parker Jr. měl na složení ústřední písně pouhé dva dny. Inspiraci k legendárnímu zavolání našel ve čtyři ráno v televizní reklamě na čištění odpadů. Refrén narychlo nazpívala jeho přítelkyně se svými kamarádkami. Úspěch u diváků přinesl potíže herci Williamu Athertonovi, představiteli arogantního úředníka. Lidé ho na ulici vulgárně uráželi a v barech ho provokovali k rvačkám.
Film zanechal v popkultuře velmi výraznou stopu. Po smrti Harolda Ramise v roce 2014 přinášeli fanoušci k hasičské stanici sladkosti i vzorky plísní k uctění památky jeho filmové postavy.
Snímek Krotitelé duchů můžete zhlédnout na FILMBOX+ ONE v sobotu 25. července od 13:40.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
