Soudní drama Norimberský proces z roku 1961 patří k nejvýraznějším dílům americké kinematografie šedesátých let. Režisér Stanley Kramer do něj obsadil hollywoodské hvězdy jako je Spencer Tracy, Burt Lancaster nebo Marlene Dietrich. Samotné natáčení však doprovázelo obrovské psychické vypětí herců, nečekané finanční požadavky i spory o scénář.
Zlaté honoráře a tajné popíjení na place
Herec Montgomery Clift toužil po roli v tomto filmu natolik, že tvůrcům nabídl účast zcela zdarma. Požadoval pouze proplacení osobních výdajů. Produkci se ale nakonec tento krok nečekaně prodražil, jelikož si Clift nechal hradit luxusní apartmá v hotelu, osobního řidiče a volný přísun alkoholu. Své repliky zvládal jen s velkými obtížemi a na place neustále popíjel vodku přelitou do krabice od džusu.
Na opačném finančním pólu stál Burt Lancaster. Za postavu soudce inkasoval tehdy astronomickou částku 750 tisíc dolarů. Vymínil si také záruku, že zůstane během natáčení výhradně v Hollywoodu. Hlavní hvězda filmu Spencer Tracy si z jeho vysoké gáže dělal legraci. Záměrně Lancasterovu odměnu prozradil novinářům, aby svého kolegu bez smyslu pro humor vyprovokoval. Burt Lancaster pak ve snímku své první slovo pronese až po dvou hodinách.
Samotný Tracy se během natáčení potýkal s vážným onemocněním ledvin. Po celou dobu produkce se o něj starala herečka Katharine Hepburn, která kvůli jeho zdraví dočasně vzdala vlastní kariéru. Základní podmínkou jeho smlouvy byl konec pracovního dne přesně v pět hodin odpoledne. Výjimku udělal pouze jednou kvůli Maximilianu Schellovi, aby mu pomohl s jeho výstupy. Svůj závěrečný jedenáctiminutový monolog zvládl Tracy přednést na jediný záběr.
Slzy, zvracení a roztrhaný scénář
Zpěvačka a herečka Judy Garland se před kameru vrátila po sedmileté pauze. Režisér si ji vybral po návštěvě jejího koncertu v Dallasu a za osmnáct minut na plátně jí nabídl padesát tisíc dolarů. Od svého posledního natáčení výrazně přibrala a hodlala držet dietu. Tvůrci jí hubnutí rozmluvili s tím, že se pro roli chudé německé hospodyně plnější tvary hodí.
Během náročné scény u soudu se Garland potýkala s pláčem, jelikož se na place cítila velmi šťastná. Poprosila proto Schella, aby k ní byl během křížového výslechu co nejvíce hrubý. Po úspěšném natočení emotivních záběrů mu poslala květiny s poděkováním za jeho bezcitné chování. „Dnes v zábavním průmyslu není nikdo, kdo by dokázal projít celým spektrem emocí tak jako ona,“ pochválil ji po klapce režisér.
Marlene Dietrich snášela natáčení mnohem hůře. Sama za války pomáhala spojencům a myšlenka, že by běžní Němci postrádali informace o krutostech nacistického režimu, se jí příčila. Z role obhajující tyto postoje se jí dělalo po večerech fyzicky špatně a zvracela. Dcera jí tehdy poradila, aby se pokusila zahrát spíše svou vlastní matku.
Dietrich si navíc nechávala potají přepisovat své repliky od kamaráda. Když to autor původního textu zjistil, roztrhal jí upravený scénář přímo před očima. Před začátkem natáčení ještě podstoupila kosmetickou operaci obličeje. Zákrok jí stáhl rysy kolem úst a omezil mimiku. Při sledování hotového filmu pak dle jejích slov pociťovala velké zklamání.
Československá stopa plná omylů
Pro tuzemského diváka nabízí snímek hned několik překvapivých momentů. V jednom z dialogů zaznívá debata o smrti Jana Masaryka a pověstech o vstupu sovětských vojsk na naše území v roce 1948. Tvůrci do filmu zakomponovali tehdejší spekulace o tom, zda syn prvního prezidenta spáchal sebevraždu, nebo šlo o politickou vraždu.
Ve scéně s mapou Evropy se američtí filmaři však dopustili zeměpisných omylů. Koncentrační tábory umístili přímo do Lidic a Terezína. Obě tato místa přitom plnila zcela jinou funkci a Lidice nacisté srovnali se zemí.
V původní české verzi z kin navíc chybí jedna konkrétní věta z výpovědi svědkyně. Postava v originále popisuje, jak viděla slečnu líbat muže ve dveřích bytu. Znalci se dodnes přou, zda k vystřižení intimního detailu došlo zásahem dobové cenzury, nebo věta vypadla kvůli špatnému technickému stavu dochované kopie.
Další obžalovaný ve filmu získal tvář herce Wernera Klemperera. Sám pocházel z rodiny německých Židů, která musela před režimem uprchnout do emigrace. Roli přijal pod jedinou podmínkou, že jeho postava dostane naprosto odporný charakter.
Film Norimberský proces vysílá ČT2 v sobotu 1. srpna ve 12:40.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
