Příběh o naivním mladíkovi a drsném světě veksláků dodnes přitahuje pozornost televizních diváků. Kultovní film Bony a klid natočil režisér Vít Olmer podle scénáře vycházejícího ze skutečných událostí. Hlavní roli ztvárnil Jan Potměšil a společně s dalšími herci vytvořil velmi autentickou iluzi konce 80. let. Práce před kamerou přinesla tvůrcům komplikace s cenzurou i nečekané finanční potíže.
Inspirace v podsvětí a drahé kopie
Scenárista Radek John čerpal námět z reálných příběhů tehdejší šedé ekonomiky. Během příprav pracoval jako redaktor s měsíčním platem 1800 korun československých. Lidé z podsvětí se jeho tehdejším příjmům nepokrytě smáli. Název snímku chytře odkazuje na slavnou americkou lupičskou dvojici Bonnie a Clyde, přičemž slangový výraz bon vychází z německého slova pro poukázku. Zástupci tehdejšího režimu hotový snímek okamžitě zakázali. Jenže neznámý překupník uplatil řidiče převážejícího filmové cívky do trezoru a zorganizoval tajné promítání.
Z ilegální projekce vznikla pirátská nahrávka pořízená obyčejnou kamerou přímo z hlediště. Videokazety se prodávaly za 500 korun a k překupníkům se tak paradoxně dostaly největší zisky z celého díla. Cenzoři nakonec oficiální distribuci povolili po zjištění, že příběh už viděla polovina republiky.
Státní bezpečnost neustále sledovala celý štáb. Zasahující příslušníci zabavili na udání scénu s policistou zkoušejícím si džíny u auta. Vít Olmer navíc čelil výhrůžkám vězením za urážku státního znaku a hrozil mu vyhazov ze studia.
Hudební hvězdy za pár korun
Zahraniční skupina Frankie Goes to Hollywood přenechala práva na své skladby za symbolickou jednu korunu. Její ústřední píseň zazní na plátně celkem šestatřicetkrát. Hudební skladatel Ondřej Soukup bojoval s mistrem zvuku o netradiční pojetí začátku skladby. Kvůli chybě při míchání začala píseň hrát naplno a skončila bez obvyklého pomalého ztišení. Pro nazpívání anglických textů sehnal producent tři rodilé mluvčí. Zpěváci přijeli do studia za honorář tři tisíce korun pro každého a jedním z nich byl pozdější člen dua Milli Vanilli Charles Shaw.
Ve scéně s rozletujícími se bankovkami figurovalo tři čtvrtě milionu korun zapůjčených z opravdové banky. Vítr z fukaru je rozfoukal do okolí a celý štáb je následně musel pečlivě sbírat. Jediná chybějící bankovka se nakonec našla přilepená na dveřích auta.
Improvizace a pikantní scény
Natáčení milostných a erotických scén vyvolalo silnou kritiku tehdejšího tisku. Recenzent Jan Kliment označil tvůrce za po*nografického režiséra a následovalo citelné snížení domluveného honoráře. Najaté herečky přišly na natáčení intimních záběrů značně posilněné vodkou, Veronika Jeníková ovšem pikantní scény odmítla točit nahá a ponechala si tričko, což ve finále posloužilo jako humorná pointa. Roman Skamene později litoval neúčasti na těchto konkrétních záběrech. Režisér ho tehdy odbyl s odůvodněním, že podobné situace nejsou pro malé děti.
Obraz výměny starého vozu Trabant za nablýskaný Mercedes vznikl zcela neplánovaně a herci ho kompletně zaimprovizovali. Podle Romana Skamene šlo o jeho vůbec nejoblíbenější hereckou příležitost.
Postava veksláka Haryho v podání Tomáše Hanáka vypráví úsměvnou vzpomínku z dětství. Detailně v ní popisuje návštěvu loutkového představení s opilým kašpárkem. Historka se opírá o skutečné vystupování loutkáře Vojty Mertena – tento umělec účinkoval v mnoha dětských hrách, potýkal se se sklony k alkoholismu a kazil divadelní výstupy. Velmi podobné zážitky z dětství s tímto konkrétním bavičem sdíleli také humorista Miloslav Švandrlík a herec Jan Přeučil. Sociálně kritický snímek dodnes patří k nejoblíbenějším titulům tehdejší tvorby.
Snímek Bony a klid můžete zhlédnout na AMC v sobotu 19. září od 3:20.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
