Pohádkový zloduch Rumburak v podání herce Jiřího Lábuse patří k nejznámějším postavám televizní obrazovky. Po úspěchu seriálu Arabela z přelomu 70. a 80. let dostal čaroděj druhé kategorie svůj vlastní celovečerní film. Snímek režiséra Václava Vorlíčka a scenáristy Miloše Macourka přinesl originální spojení magických prvků s tehdejší moderní výpočetní technikou. Zábavný příběh o napraveném záporákovi baví televizní diváky dodnes.
Ztracené zaklínadlo a láska na ledě
Poražený čaroděj uvízne po útěku do světa lidí v nedobrovolném exilu, protože dočista zapomene zpáteční kouzelnou formuli. Přes den na sebe bere podobu ptáka a po nocích se v lidském těle snaží najít záchranu pomocí moderních počítačů ve výzkumném ústavu. K tomuto místu nočního hlídače přijde po srážce s automobilem ředitele Knotka.
Během svého denního poletování získá zalíbení v krasobruslařce Helence Trojanové a jako ptačí maskot Ferda pravidelně sleduje její tréninky. Do cesty se mu postaví zlý inženýr Zachariáš, který ptačího soka postřelí. O zraněného opeřence se následně stará 9letý Vilík se svým otcem. Situace se pořádně zamotá ve chvíli, kdy inženýr ukradne nalezené zaklínadlo a začne odesílat zvířata i lidi do pohádkové říše. Vše nakonec dobře dopadne, zlotřilý vědec končí zakletý do zvířecí podoby a napravený čaroděj zůstává po boku milované sportovkyně.
Bezpečnostní opatření na place
Ve scénáři se o ptačí podobě hlavní postavy mluví výhradně jako o havranovi. Filmaři ovšem pro natáčení využili krkavce velkého, který se vyznačuje větší velikostí a mnohem lepší schopností učit se nové povely. Zvířecí herci představovali pro štáb určité riziko. Aby cvičení ptáci hlavní hvězdu při společných scénách neklovli, jejich majitelé jim pro jistotu přelepovali zobáky černou neviditelnou páskou.
Čarodějovo ptačí útočiště tvůrci umístili do věže pražského chrámu svatého Mikuláše. Krasobruslařské tréninky pak vznikaly na zimním stadionu ve Slaném a školní scény se točily v prostorách Gymnázia Jana Keplera.
Zmatky s překladem a oddělené hvězdy
Do role hlavního filmového protivníka obsadil režisér Oldřicha Kaisera. Představitelé dvou nejvýraznějších postav se přitom během celého natáčení před kamerou vůbec nepotkali, protože figurovali ve zcela odlišných obrazech.
K samotnému jménu hlavního hrdiny se váže úsměvná historka z příprav zahraničních verzí. Překladatel scénářů se mylně domníval, že jméno postavy označuje obyvatele severočeského Rumburku. Po upozornění na tento omyl neskrýval uraženost a začal stávkovat. Filmoví tvůrci se ho proto snažili usmířit vymyšlenou historkou o tom, jak do komparzu opravdu nabrali samé místní občany z tohoto konkrétního města.
Rozdílné verze pro kina a televizi
Komedie vstoupila na plátna kin 1. července 1985. Tvůrci ale současně připravili i upravenou televizní variantu rozdělenou do dvou dílů s názvy Život ve věži a Čárymáry v počítači. Každá část dosahovala délky 49 minut a diváci je poprvé viděli na obrazovkách o velikonočních svátcích ve dnech 7. a 8. dubna téhož roku.
Televizní sestřih se od toho filmového liší využitím odlišných klapek u většiny natočených scén. Napravený zloduch u počítačů nakonec dlouho nevydržel, tvůrci ho totiž o necelých 10 let později vrátili k jeho původní temné povaze v dalším volném televizním pokračování o princezně Arabele.
Pohádku Rumburak můžete zhlédnout na FILM+ v sobotu 18. července od 12:15.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
