Bruce Willis se v pokračování kultovního hitu Smrtonosná past musel vypořádat s nečekanými překážkami, které sahaly daleko za hranice filmového scénáře. Natáčení provázely právní bitvy o nářadí i zoufalý hon na mizející sníh v několika amerických státech. Diváci v kinech nakonec viděli rekordní jatka, která původně málem skončila u mnohem mírnější verze s nákladním letadlem.
Podrazy v zákulisí
Společnost Black & Decker zaplatila nemalou sumu dvacet tisíc dolarů za to, aby hlavní hrdina v jedné ze scén použil jejich akumulátorovou vrtačku. Filmaři ovšem tento záběr v konečném sestřihu zcela vynechali, což firmu vyprovokovalo k podání historicky první žaloby kvůli umístění produktu ve filmu. Studio 20th Century Fox čelilo požadavku na odškodné ve výši sto padesát tisíc dolarů, protože zástupci značky považovali takové jednání za naprostý podraz.
Herec John Leguizamo měl původně v příběhu ztvárnit mnohem významnější postavu jednoho z nebezpečných teroristů. Režisér společně s produkcí však v průběhu natáčení dospěli k názoru, že je na člena speciálních jednotek příliš malé postavy. Jeho pracně vybudovaná role se smrskla na jedinou krátkou větu, kterou navíc v rámci postprodukce musel namluvit úplně jiný kolega.
Bruce Willis naopak dostal od režiséra Rennyho Harlina naprostou svobodu v improvizaci a většinu svých sarkastických poznámek vymýšlel přímo na place.
Nekonečné stěhování štábu
Realizace akčního snímku se proměnila v logistické peklo kvůli neustálým rozmarům počasí. Celý štáb se musel postupně přesouvat přes Denver, Washington a Minnesotu až do vzdáleného Michiganu, protože sněhová pokrývka všude okamžitě roztála.
Filmaři nakonec v naprostém zoufalství přešli na výrobu obrovského množství umělého sněhu, aby zachovali iluzi mrazivé atmosféry. Chybějící přírodní materiál musely doplňovat celé kolony kamionů, které dovážely tuny skutečného ledu až z Kanady. Technickou náročnost projektu podtrhuje i fakt, že film jako první v historii použil digitálně složené záběry živé akce s naskenovanou dokreslovačkou pro závěrečnou scénu na ranveji.
Trapný pan Sokol
Televizní cenzura v USA si vynutila zásadní úpravu legendární hlášky, kterou Bruce Willis v originále zakončuje peprným oslovením. Místo kultovního zvolání vznikl bizarní patvar oslovující jakéhosi pana Falcona, kterému se fanoušci po celém světě dodnes vysmívají. Aby tato nesmyslná změna získala alespoň zdánlivou logiku, tvůrci do této verze narychlo vložili informaci o kódovém označení letadla. Generál Esperanza tak létá ve stroji s tímto jménem, což má ospravedlnit ono podivné volání na konci souboje. Diváci v kinech byli naštěstí ušetřeni tohoto jazykového experimentu a slyšeli původní verzi plnou emocí.
Rekordní počet obětí
Druhý díl přinesl ve srovnání s předchozím příběhem naprosto nevídaný nárůst mrtvých postav na stříbrném plátně. V prvním filmu v mrakodrapu zahynulo pouze dvacet tři lidí, ovšem pokračování se pyšní potvrzenou bilancí dvě stě sedmdesát jedna obětí. Tato čísla zahrnují i cestující z havarovaného civilního letadla, jichž bylo celkem dvě stě třicet pět. Snímek se díky tomu stal nejkrvavějším zápisem v rámci celé populární série.
Vedení studia mělo z takto drastické scény s havárií plného letadla velký strach a připravilo si zadní vrátka. Nechali pro jistotu natočit alternativní variantu, kde teroristé zlikvidují pouze nákladní stroj společnosti UPS bez jediné živé duše na palubě. Testovací publikum ovšem k překvapení všech přítomných přijalo původní verzi s nadšením a bez sebemenších námitek. Tato skutečnost rozhodla o tom, že v konečném filmu zůstala ona kontroverzní scéna s obrovským počtem nevinných obětí. Filmaři tak vsadili na temnější strunu a jejich risk se u diváků nakonec vyplatil.
Pistole z porcelánu
John McClane ve vypjaté chvíli tvrdí, že na něj protivník vytáhl model Glock 7, což má být německá porcelánová pistole nezjistitelná rentgenem. Ve skutečnosti se jedná o naprostý technický nesmysl, protože žádná taková zbraň v reálném světě neexistuje. Firma vyrábějící tyto pistole pochází z Rakouska a k výrobě používá polymer v kombinaci s ocelí. Jakýkoliv detektor kovů by takovou zbraň okamžitě odhalil, i kdyby byla vyrobena z těch nejmodernějších plastů. Scenárista Steven E. de Souza si navíc vypomohl fiktivní zemí Val Verde, kterou Hollywood s oblibou využívá pro latinskoamerické diktatury.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
Snímek Smrtonosná past 2 mohou diváci zhlédnout v úterý 12. května na stanici Prima MAX od 20:00, případně v repríze o den později v 17:35.
