Televizní diváky naprosto pohltil mysteriózní kriminální seriál Svět pod hlavou. Hlavní hrdina v podání Václava Neužila se v něm po vážné dopravní nehodě nečekaně probouzí v Československu roku 1982. Pátrání po rodinné minulosti se tak prolíná s vyšetřováním tehdejších zločinů. Dobové reálie a tísnivá atmosféra normalizace dělají z tohoto projektu naprosto výjimečnou podívanou.
Příběh začíná v roce 2016 velmi dramatickou situací. Policista Filip Marvan musí ukrást klíčový důkaz pro záchranu svého bratra před nebezpečnou mafií. Po srážce s automobilem upadá do bezvědomí a probouzí se o desítky let dříve v hluboké totalitě. Najednou potkává své vlastní rodiče pár měsíců před svým narozením. Vrací se k němu vzpomínky na otce – toho znal do té doby pouze jako naprosto zlomeného muže s tragickým koncem. Nyní má šanci všechno změnit a pochopit události formující jeho rodinu.
Hudební historie
Samotný název televizního projektu v sobě ukrývá zajímavou hudební historii. Tvůrci se inspirovali britským formátem a hledali vhodnou dobovou píseň. Volba padla na tehdejší velký hit zpěvačky Jany Kratochvílové s názvem V stínu kapradiny. Režisér František Vláčil už ale v minulosti natočil stejnojmenný filmový snímek. Autoři scénáře proto sáhli po drobném kompromisu a využili pro celistvý projekt alespoň část hlavního refrénu. Původní plánované jméno tak nakonec dostala jen první úvodní epizoda.
Severočeská iluze
Děj se odehrává ve fiktivním severočeském městě. Ve skutečnosti jde o velmi pečlivý slepenec mnoha různých lokací z celé republiky. Centrální náměstí se sídlem Veřejné bezpečnosti našli filmaři v Ústí nad Labem. Typické dobové sídliště z hlavního hrdinova dětství se nachází v pražské Libuši. Prosklený hotel Krystal s hudebním klubem objevila produkce na kladenském sídlišti Sítná. Palivový kombinát se točil v litvínovském Záluží a sídlo uhelných dolů zastoupila budova v pražských Malešicích.
Původní plány autorů přitom pracovaly se zcela jiným městem. Vše se mělo odehrávat v západočeském Sokolově. Po přesunu děje na sever zůstaly v obraze jen drobné upomínky. Diváci si mohou všimnout sokolovských poznávacích značek nebo spony do kravaty s logem tamních briketáren.
Nejděsivější zážitek připravili lokační manažeři hercům při natáčení na policejní stanici a patologii. Interiéry vznikly v opuštěné vojenské záložní nemocnici Hředle nedaleko Zdic a budova působila podle herců velmi strašidelně.
Autentické detaily
Zajistit uvěřitelnost normalizačních ulic dalo produkci hodně práce. Během natáčení se před kamerou vystřídalo přes sto dobových vozidel. Získat všudypřítomná žlutooranžová auta s nápisem VB se ukázalo jako nesmírně obtížný úkol. Oblíbená Volha s tímto přesným designem existuje už jen v jediném exempláři. Samotná práce s historickými vozy přinášela řadu komplikací. Auta velmi špatně startovala a při delší jízdě se motory nepříjemně přehřívaly. Kriminalisté navíc museli používat přesné modely zbraní vzor 70.
Záměrem tvůrčího týmu rozhodně nebylo vyvolávat v divácích falešnou nostalgii po 80. letech. Chtěli ukázat tehdejší dobu jako prostředí plné strachu a okresních funkcionářů. Zkušení herci měli s návratem do minulosti občas trochu problém. Představitel majora Špalka herec Václav Kopta natáčel ve stejném roce svůj filmový debut Sněženky a machři a doba totality mu prý vůbec nechybí. Herečce Ljubě Krbové se při pohledu na policejní vozy dělalo podle jejích vlastních slov okamžitě fyzicky nevolno.
Změny v obsazení
Cesta k finálnímu hereckému obsazení probíhala postupně a přinesla několik zásadních změn. Do hlavní role autoři původně zvažovali Jaroslava Plesla. Nakonec ale dostal přednost o něco mladší kolega. Roli zkušeného vyšetřovatele Martina Plachého měl původně ztvárnit Oldřich Kaiser. Po jeho odmítnutí převzal štafetu Ivan Trojan. Maskéři si museli poradit s věkovým rozdílem u rodiny komunistického náměstka. Mezi seriálovou matkou a jejím dospělým synem je ve skutečnosti rozdíl pouhých pěti let.
Pozorným divákům neunikla vtipná souvislost spojená se jménem hlavního seriálového zloducha. Příjmení komunistického funkcionáře Šejby odkazuje na tehdejší běžně používané slangové označení. Slovem šajba se za socialismu označoval vysoce postavený papaláš nebo jiná vlivná osoba. Výraz se do češtiny dostal z ruštiny a postupně zakotvil ve vojenském slangu pro označení kovových odznaků na uniformách. Čím více podobných ozdob důstojník nosil, tím vyšší mocí disponoval a budil u lidí patřičný respekt.
Seriál Svět pod hlavou můžete zhlédnout na ČT1 v pondělí 20. července od 22:05.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
