Válečné drama Tmavomodrý svět patří k nejúspěšnějším domácím snímkům nového tisíciletí. Příběh o odvaze československých letců v britských službách natočil režisér Jan Svěrák podle scénáře svého otce Zdeňka Svěráka. Snímek ověnčený čtyřmi Českými lvy přinesl na plátna kin napínavé osudy pilotů i silnou milostnou linku. Ondřej Vetchý v hlavní roli Františka Slámy ztvárnil muže bojujícího o život i o srdce anglické dívky Susan.
Hledání ideálního letiště a domu
Filmaři původně plánovali postavit britskou základnu na záložní ploše Kámen u Pacova. Architekt Jan Vlasák nakonec vybral bývalý vojenský prostor v Hradčanech nedaleko Mimoně. Rozbořené budovy po sovětské armádě dodaly místu správnou atmosféru a určily rozmístění nových staveb. Zahraniční koproducenti měli výhrady ke kopcovitému horizontu, který neodpovídal rovinaté anglické krajině. Režisér jim s nadsázkou vysvětlil přítomnost kopců jako umělecký záměr symbolizující ženská ňadra.
Na stavbě ochranných valů se podíleli přímo obyvatelé Hradčan a ručně naplnili pět tisíc pytlů skutečným pískem. Ideální anglický domek pro postavu Susan našel štáb až s pomocí televizních diváků. Vybraná stavba patřila v minulosti baronu Rotschildovi.
Skutečné události a velká inspirace
Autor scénáře čerpal námět z reálných osudů válečných hrdinů. Jako chlapec četl knihu Sestřelen od Františka Fajtla a v 60. letech se s ním osobně setkal v rozhlasové redakci. Do děje zapracoval příhody generálů Lišky a Soukupa, včetně rvačky dvou pilotů po přistání nebo předstíraných poruch letadel ze strachu z boje.
Filmová záchrana sestřeleného Vojtíška v podání Kryštofa Hádka má reálný základ v činu rumunského prince Constantina Cantacuzina. Z obvyklých zvyklostí musel Zdeněk Svěrák slevit v otázce umírání postav. Válečná realita a krutá pravděpodobnost nevrácení se z akce si vyžádala smrt hrdinů jako naprosto přirozenou součást celého vyprávění o stíhačích.
Napětí před kamerou i v zákulisí
Během sto dvou dnů trvajícího natáčení vznikla řada vypjatých situací. Maskéři vyrobili Oldřichu Kaiserovi umělé roztržené obočí z plastu a želatiny. Německý herec Hans Assman se bál ránu sešívat kvůli riziku skutečného zranění. Zásah nakonec provedl kamarád Ondřeje Vetchého, který pracoval jako gynekolog a shodou okolností se přijel podívat na plac.
Zahraniční kolega Assman se svou roli učil kompletně foneticky a dlouhé hodiny trénoval výslovnost slova podplukovník. Dramatický průlet Spitfiru metr nad zemí obstaral profesionální pilot Nigel Lamb. Po úspěšném manévru těsně vedle vlaku udělal z radosti neplánovanou piruetu a nadšení tvůrci tento prvek ve filmu bez váhání ponechali.
Nákladná produkce a letadla
Akční nálet na vlak se natáčel ve Francii a finančně vyšel stejně draho jako celá výroba předchozího Svěrákova hitu Kolja. Produkce nechala vyrobit pětadvacet modelů letadel, z nichž pět mělo skutečnou velikost. S financováním celého projektu pomohli němečtí partneři, americké a britské společnosti účast rovnou odmítly. Němci naopak ocenili postavu lékaře v mírovské věznici.
Do role psa Barči obsadil štáb šestiletou fenu kokršpaněla patřící přímo Ondřeji Vetchému. Její dojemné loučení u sajdkáry na nádraží v Kácově probíhalo za pomoci pískání majitele, zvuk posléze museli technici ve střižně složitě odstranit. V drobném výstupu se na plátně objevil i sám Zdeněk Svěrák v roli indického člena personálu, tuto masku si vybral kvůli neochotě oholit si plnovous.
Snímek Tmavomodrý svět můžete zhlédnout na Nova Cinema ve středu 13. května od 20:00.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
