Kultovní snímek Vetřelec od režiséra Ridleyho Scotta dodnes funguje jako poutavá podívaná s hutnou atmosférou. Natáčení příběhu o posádce lodi Nostromo ovšem doprovázelo mnoho nečekaných situací, které mnohdy hraničily s reálným strachem herců. Samotní tvůrci museli řešit neobvyklé problémy s kostýmy, omdléváním na place a improvizací.
Autentický strach a extrémní podmínky
Herci ve skafandrech zažívali během natáčení skutečná muka. Ve studiu dosahovala teplota téměř 38 stupňů Celsia a těžké kostýmy neměly dostatečné větrání. Tom Skerritt, John Hurt a Veronica Cartwrightová kvůli nedostatku kyslíku často omdlévali a na place musela být neustále v pohotovosti zdravotní sestra.
Pocit klaustrofobie umocňoval samotný režisér, který nechával každý den nepatrně přibližovat stěny kulis k sobě. Herci se navíc pohybovali ve velmi stísněném prostředí, interiéry lodi totiž vznikly ze skutečných trupů vyřazených letadel a součástek posbíraných na šrotištích. Štáb neměl k dispozici oddělené segmenty a na každé místo natáčení musel procházet úzkými chodbami přesně jako skutečná vesmírná posádka.
Zrození z hrudníku
Jedna z nejpamátnějších scén celého filmu vznikla na první pokus pomocí čtyř kamer. Scott hercům předem přesně neprozradil, co se stane, když se mimozemský organismus vyklube z hrudníku jejich kolegy. Úlek a zděšení ve tvářích posádky jsou proto naprosto autentické a pramení ze spontánní reakce.
Z imitovaného těla začaly na všechny strany létat vnitřnosti nakoupené u londýnských prodejců ryb a masa. Efekt byl natolik silný, že herec Yaphet Kotto po skončení klapky odešel domů a s nikým nepromluvil. Tvůrci si při přípravě rekvizit pomáhali zcela neobvyklými materiály. Vnitřek záhadného vajíčka vyplnili ovčím žaludkem a slizké blanité rty monstra vyrobili z prezervativů.
Neobvyklý muž v obleku a reálná lebka
Produkce dlouho hledala vhodného představitele pro roli mimozemského tvora. Tu nakonec získal nigerijský student umění Bolaji Badejo, který měřil přes dva metry a disponoval velmi štíhlou postavou. Porazil tak herce Petera Mayhewa, jenž tou dobou hrál postavu Chewbaccy ve Hvězdných válkách.
Badejo musel před natáčením absolvovat lekce pantomimy a pomalých pohybů. Během přestávek trávil čas na speciálně vyrobené houpačce, jelikož mu dlouhý ocas znemožňoval klasické sezení. Režisér ho úmyslně izoloval od zbytku obsazení, aby se ho ostatní při společných záběrech opravdu báli.
Pro zajištění dokonalé vizuální iluze zakomponoval designér do hlavy kostýmu skutečnou lidskou lebku. Krvavé stopy po kyselině se natáčely pomocí směsi acetonu, která před zraky štábu reálně leptala polystyrenovou podlahu.
Změny v obsazení a skutečné facky
Původní plány ohledně hereckého obsazení se od výsledného filmu značně lišily. Roli kapitána Dallase tvůrci nejprve nabídli Harrisonu Fordovi, ten ji ovšem odmítl. Zásadní výměny proběhly i u obou ženských postav. Veronica Cartwrightová původně absolvovala zkoušky na hlavní hrdinku Ripleyovou, obdržela ale roli Lambertové. Se Sigourney Weaverovou pak natáčely náročnou scénu hádky, která dlouho nepůsobila přesvědčivě. Režisér Ridley Scott proto nařídil Cartwrightové, aby do úderu dala opravdovou sílu. Výsledná facka padla tak tvrdě, že Weaverová málem ztratila rovnováhu a tento autentický záběr zůstal ve finálním sestřihu.
Do rozjeté produkce na poslední chvíli naskočil také John Hurt. Coby postava Kanea narychlo nahradil Jona Finche, který hned první natáčecí den vážně onemocněl. Hurt přicestoval na plac téměř bez spánku a před svou náročnou scénou na stole si vyžádal pouze láhev oblíbeného vína a cigarety.
Kočičí vyrážka a nečekané hodnocení
Hlavní hrdinku Ellen Ripleyovou mohla původně ztvárnit herečka Meryl Streepová. Obě ženy spolu dříve studovaly na stejné univerzitě, volba nakonec padla na Sigourney Weaverovou. Hned první natáčecí den s filmovým kocourem přinesl mladé herečce nečekané komplikace. Na její kůži se objevila nepříjemná vyrážka a štáb začal uvažovat o přeobsazení kvůli podezření na silnou alergii na zvířata. Následně se naštěstí zjistilo, že reakci vyvolal speciální sprej s glycerinem určený pro simulaci potu.
Snímek po svém uvedení vyvolal řadu různých ohlasů. „Vetřelec je velice příjemná komedie, v níž se astronauté snaží chytit svého kocoura, který se schovává v raketě,“ napsal tehdejší filmový kritik Jean Pierre Jeunet v roce 1980 pro magazín Fluide Glacial. „Aby se jim to povedlo, jeden z nich dokonce najde kostým příšery s dlouhými drápy,“ zhodnotil originálně děj budoucí režisér.
Jogurtová krev a zakázaný temný konec
Značnou kreativitu musel štáb projevit u scény s odhalením androida Ashe. Filmaři složitě vymýšleli, jak co nejlépe napodobit jeho umělou robotickou podstatu. Bělostná tekutina vytékající z úst herce Iana Holma se nakonec skládala z obyčejného mléka smíchaného s jogurtem. Vnitřek jeho imitovaného zničeného těla pak rekvizitáři vyplnili uvařenými těstovinami, dětskými kuličkami a pořádnou porcí kaviáru.
Samotný závěr celého vesmírného příběhu mohl na plátně dopadnout o poznání tragičtěji. Režisér původně prosazoval velmi pesimistické vyústění, ve kterém by mimozemský tvor ukousl Ripleyové hlavu. Následně si měl sednout do velitelského křesla a odeslat na Zemi hlasovou zprávu simulující mrtvou hrdinku. Vedení filmového studia s takovým koncem zásadně nesouhlasilo a prosadilo přijatelnější variantu, ve které žena finální souboj přežije.
Film vysílá Prima Cool 04.07.2026 22:15, repríza Prima MAX 05.07.2026 00:45
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
