Československá kinematografie konce padesátých let nabídla divákům zcela nečekanou podívanou. Kriminální žánr se bezpečně vymanil ze svazujících špionážních klišé a představil divákům surovou vraždu ze ziskuchtivosti. Vyšetřování zločinu se tak přesunulo do obyčejných ulic mezi běžné lidi a přineslo s filmem 105 % alibi na plátna naprosto hmatatelné napětí.
Nová éra kriminalistů
Poválečný filmový průmysl dlouhé roky preferoval výhradně špionážní zápletky plné tvrdé dobové ideologie. Diváci lačnící po napětí a dobrodružství museli brát zavděk nekonečnými příběhy o zahraničních nepřátelích státu. Tato strnulá situace se výrazně změnila až na samotném přelomu padesátých a šedesátých let. Režisér Vladimír Čech dostal poprvé obrovský prostor natočit ryzí detektivku z domácího prostředí.
Scenáristé Miloš Velínský a Karel Cop úmyslně vynechali západní model osamělých a zcela neomylných detektivů. Vyšetřovatelé zde vystupují jako běžní zaměstnanci s vyhrazenou pracovní dobou a svými vlastními osobními problémy. Pátrání po vrahovi vyžaduje nekonečnou mravenčí práci celého bezpečnostního kolektivu. Zrodila se tak nesmírně populární dvojice racionálních policistů Tůma a Líbal a ta si okamžitě získala obrovskou diváckou přízeň.
Kapitán Tůma
Kapitán Tůma měl v úplně prvních verzích scénáře poměrně překvapivou vedlejší dějovou linku. Po večerech se poctivě věnoval psaní amatérských detektivních románů. Nakladatelství rukopisy vytrvale vracelo autorovi zpět s důrazným upozorněním na absolutní vykonstruovanost a naprostou nepravděpodobnost děje.
Paradoxně mu redaktoři dokonce navrhovali odborné konzultace s příslušníky bezpečnosti. Nakonec tvůrci tento komický motiv z finálního sestřihu bez milosti odstranili a zachovali spíše vážný tón celého vyšetřování.
Cena luxusu
Ústřední zločin v celém filmu úzce souvisí s obrovskou lidskou touhou po majetku a rapidně lepším společenském postavení. Zásadní roli zde hraje obyčejná krádež výherního losu s hlavní cenou. Tou byl zbrusu nový osobní automobil značky Spartak. Tento vůz tehdy představoval pro absolutní většinu obyvatel naprosto nedostižný sen a zářivý symbol absolutního luxusu.
Zkušený kapitán Miloš Tůma má ve filmu k celé situaci velmi trefnou a pragmatickou poznámku. „Někdo na to přijde sám, že si na toho Spartaka může ušetřit,“ říká Karel Höger ve filmu 105 % alibi.
Skutečná realita běžného života občanů byla ovšem v té době naprosto diametrálně odlišná. Průměrná měsíční mzda se tehdy po provedené měnové reformě pohybovala kolem dvanácti set korun. Zářivě nový vůz Spartak přitom stál astronomických sedmadvacet tisíc čtyři sta padesát korun. Matematika mluvila naprosto jasně a čistě legální cesta k pořízení vysněného vozu znamenala dlouhá léta extrémního osobního odříkání.
Samotné peníze k nákupu vytouženého auta představovaly pouze jednu polovinu úspěchu. Získání automobilu totiž podléhalo velmi přísnému schvalovacímu procesu rozbujelého státního aparátu. Kupec nutně potřeboval speciální nákupní poukaz na vůz. Tyto cenné dokumenty rozdělovaly převážně podnikové odborové organizace pouze pečlivě vybraným a politicky spolehlivým pracovníkům.
Vladimír Menšík
Pečlivě zvolené herecké obsazení nabídlo tehdejším divákům velmi známé tváře v poněkud nečekaných hereckých polohách. Výřečný a velmi populární Vladimír Menšík mistrně ztvárnil rozporuplnou postavu podvodnického číšníka a přinesl do celého příběhu živelnou dynamiku. Detektivní vyšetřovací linka se zde přirozeně proplétá s drobnou kriminalitou a každodenním podváděním v tehdejších podnicích.
Natáčecí lokace
Filmoví tvůrci se velmi prozřetelně rozhodli pro rozsáhlé natáčení v autentických reálných exteriérech. Kompletní štáb vyrazil rovnou do Hradce Králové a následně pro natáčení zabral velkou část Šimkovy ulice i přilehlého Ulrichova náměstí. Další důležité části scén vznikly přímo v Praze na staré dejvické poště. Kamera se následně podívala na přehradu Slapy a do přírodní lokality Výšiny v Králově Dvoře.
Zvolená autentická prostředí masivně posílila celkovou uvěřitelnost velmi složitého kriminálního vyšetřování. Klaustrofobické interiéry laboratoří a nesmírně pečlivá práce se světlem vtiskly některým pasážím až temnou noirovou atmosféru. Za kamerou stál tehdy velmi zkušený Josef Střecha a jeho brilantní obrazové kompozice přesně podtrhly tísnivou náladu celého případu.
Dvojnásobná vražda
Samotný příběh se divoce točí kolem smrtících následků jedné vysoce neuvážené drobné krádeže. Pachatelé zpočátku naprosto netuší jakou krvavou spirálu událostí vlastně právě spustili. Rychlá honba za urychleným zakrytím velkého finančního manka a ukradeným losem nakonec vede ke dvěma mrtvým tělům. Násilná smrt dvou obyčejných lidí přináší do děje tolik potřebnou životní osudovost a velkou vážnost.
Výrazný komerční úspěch celého snímku okamžitě otevřel volnou cestu dalším dvěma filmovým pokračováním. Racionální kriminalisté Tůma a Líbal se na velká plátna kin ještě několikrát s obrovskou pompou vrátili a potvrdili masivní divácký zájem o poctivou filmařskou práci.
Film 105 % alibi vysílá ČT1 v sobotu 21. února ve 14:50, reprízu nabídne o den později ve 22:05.
👉🏻 Další perličky z natáčení filmů a seriálů.
