Komedie Hodíme se k sobě, miláčku…? sází na vtipné řešení vztahových problémů pomocí tehdy mimořádně populární kybernetiky. Vlastimil Brodský a Jana Brejchová v hlavních rolích ztvárnili pár, který hledá odpověď na otázku, zda má jejich desetileté soužití vůbec ještě smysl. Po návštěvě výpočetního střediska začne kolotoč hledání ideálních partnerů. Práce v ateliérech se pro herce stala odrazem jejich vlastních osobních potíží a natáčení provázela řada nečekaných komplikací.
Dusno před kamerou i mimo ni
Brejchová a Brodský tvořili manželskou dvojici přesně deset let ve scénáři i v reálném soukromém životě. Na plac si s sebou přinesli vážnou partnerskou krizi. Komunikace mezi nimi ustala a mimo záběry kamer spolu téměř nemluvili. Brodský tak trávil pauzy raději ve společnosti kolegy Josefa Bláhy, který hrál jednoho z ideálních nápadníků. Skutečné manželství ústřední dvojice nakonec skončilo rozvodem.
Pletení a naprosté ticho
Iva Janžurová a František Peterka si před kamerou vyzkoušeli role manželů úplně poprvé. Režisérovi se toto neobvyklé spojení zalíbilo natolik, že s nimi počítal do svých dalších dvou filmů. V reálném životě k sobě ale cestu nehledali a v herecké šatně vládlo ticho. Janžurová si během čekání na další klapku četla nebo pletla. Peterka trávil volné chvíle s knihou. „Nikdy jsme o sobě nic nevěděli,“ potvrdil později herec v rozhovoru.
Přísná pravidla a naštvaný komik
Režisér a autor scénáře Petr Schulhoff vyžadoval naprosté dodržování naučeného textu. Každou glosu měl dopředu detailně promyšlenou. S tímto přístupem však tvrdě narazil u Vladimíra Menšíka. Ten se ujal role instalatéra Franty a doufal ve větší prostor pro své oblíbené improvizace. „Menšík z toho průběhu natáčení byl úplně znechucený,“ svěřil se pamětník pro deník Aha!. Herec dal jasně najevo, že by nabídku s těmito podmínkami nikdy nevzal. S přísným tvůrcem se už u žádného dalšího filmu nesetkal.
Přerušení prací a ztracené umění
Průběh natáčení provázely také organizační zmatky. Dochovaná výrobní zpráva obsahuje oficiální stížnost na chování herců. Štáb musel zastavit činnost na déle než měsíc, protože hvězdy odjely na dovolenou. Produkci tlačil čas a nutnost splnit socialistický závazek k blížícímu se výročí osvobození, rozpočet tři miliony korun ovšem nakonec filmaři dodrželi.
Výsledek potěšil více než 800 tisíc diváků v kinech a vydělal zhruba 5 milionů. V bytové scéně Josefa Bláhy se objevil mimořádně zajímavý předmět. Postava ukazuje obraz Splynutí duší od malíře Maxe Švabinského. Odborná veřejnost považovala tuto konkrétní verzi díla z konce devatenáctého století za nadobro ztracenou. Znovu se objevila až na české aukci v roce 2016 a nový majitel za ni zaplatil bezmála osm milionů korun.
Skutečný počítač z magnetofonů
Velkou pozornost na sebe strhlo filmové kybernetické pracoviště. Samotný sálový počítač filmaři sestavili ze stěny pokryté běžnými páskovými magnetofony Tesla v modrém provedení. Pásky se točily na jednu stranu a přístroje měly evokovat moderní technologii. Do sálu herci vstupovali ve speciálních oblecích z důvodu zachování dojmu bezprašného sterilního prostředí.
Tíživé osudy tvůrců
Plánovaný druhý díl úspěšné veselohry se nikdy nenatočil. Schulhoff si nesl z mládí silné trauma z pobytu v lágru, kde mu v náručí zemřel otec a on ho musel vlastníma rukama pohřbít. V dospělosti trpěl tíživými sny, odmítal mít děti a po zhoršení vážného onemocnění si v roce 1986 dobrovolně vzal život. Svou životní cestu později podobným způsobem ukončil i Brodský a stejný konec zvolil také skladatel filmové hudby Karel Svoboda.
Jejich uměleckou práci i oblíbenou výpočetní komedii mohou diváci vidět v neděli 5. dubna na stanici Prima v 16:35 a v pondělí v repríze na kanálu Prima MAX v 09:05.
