Ústřední dvojici svérázného lékaře a temperamentní zdravotní sestry v komedii Hra o jablko od režisérky Věry Chytilové ztvárnili Jiří Menzel a Dagmar Bláhová. Příběh z prostředí pražské porodnice diváky dodnes baví svými uvěřitelnými nedorozuměními. Samotné natáčení a následné schvalování filmu provázela řada nečekaných komplikací spojených s obsazováním i tvrdou dobovou cenzurou.
Ztracená role kvůli nevolnosti
Hlavní mužskou postavu doktora Johna ztvárnil Jiří Menzel. Zahrál si lékaře, který se vyhýbá jakýmkoliv závazkům k ženám a udržuje tajný poměr s manželkou svého kolegy. Původně tvůrci počítali s úplně jiným obsazením. Před kameru se měl postavit Bronislav Poloczek. Věra Chytilová chtěla jeho herecký projev co nejvíce přiblížit realitě a vzala ho na exkurzi k opravdovému porodu. Silný zážitek na nemocničním sále však vyvolal u Poloczka těžkou nevolnost. Následné žaludeční potíže herce o hlavní roli definitivně připravily a štáb musel najít náhradu.
Změna nastala také u postavy atraktivní Marty. Roli dostala Marie Rottrová, hudebnice ale nabídku nakonec s díky odmítla. „Měla jsem děti a nechtěla jsem, aby se jejich spolužáci na mě chodili dívat v postelových scénách,“ vysvětlila s tím, že scénář jí připadal příliš drsný. Namísto ní se na place objevila Evelyna Steimarová.
Natáčení v chladu a pravidla pro odhalování
Postavu mladé zdravotní sestry Anny Šímové získala Dagmar Bláhová. Její hrdinka způsobuje na oddělení svým překotným chováním nejrůznější kalamity a zároveň řeší zmatky v osobním životě. Úsměvné i nepříjemné situace provázely herečku během celého natáčení. Známý obraz, ve kterém Anna odhazuje u ohně oblečení, vznikal v polích za obcí Vráž. V daný den panovalo chladné počasí a Dagmar Bláhová musela dlouho mrznout vysvlečená do půl těla. Záběr se totiž nepodařilo dokončit na první pokus.
Velkou komplikaci představovala striktní pravidla pro zobrazování nahoty. Dobové směrnice jasně určovaly povolenou míru odhalení a před kamerou smělo být vidět maximálně jedno ňadro. Dagmar Bláhová k situaci později přidala veselou historku. Podle svých slov musela tehdy v záběru ukázat obě, jelikož je měla příliš malá a odhalení pouze jednoho by nesplnilo požadovaný vizuální efekt.
Návrat k režii a hádka v lázních
Věra Chytilová se k režii celovečerního filmu vrátila po dlouhých sedmi letech vynucené pauzy. Během této doby tvořila pouze reklamy a dokumenty. Scénář komedie napsala společně s Kristinou Vlachovou. Barrandovské vedení text zpočátku opakovaně zamítalo. Režisérka novinku s různými úpravami prosazovala tak vytrvale, až jí orgány vyhověly. Samotný snímek ale musela natočit v Krátkém filmu Praha.
Hotové dílo následně narazilo na odpor schvalovatelů. Ústřední ředitel Československého státního filmu Jiří Purš vydal rovnou zamítavé stanovisko. Věra Chytilová se s rozhodnutím nesmířila a vyrazila za šéfem kulturního odboru Miroslavem Müllerem přímo na jeho pobyt do lázní. Během ostré konfrontace mu vyčetla původní kladné vyjádření a následný obrat v postoji. Úředník režisérce poradil napsat dopis na ústřední výbor. Tento postup nakonec zafungoval a cesta do kin byla volná.
Zákaz v regionech a mimořádný ohlas
Některé regiony měly po oficiálním schválení obrovskou smůlu. V jižních Čechách platil tvrdý zákaz promítání až do roku 1989. Místní funkcionáři považovali vztahový příběh za dílo kazící morálku. V pražských kinech zase platilo přísné omezení přístupnosti do osmnácti let. Příběh plný ironie nakonec přinesl tvůrcům i přes potíže mimořádný ohlas. Samotný název komedie odkazuje na biblický motiv stromu poznání. Jablko zde funguje jako symbol lidského konání a nečekaných následků nevinného flirtu.
Diváky vyobrazení partnerské hry bavilo a do sálů dorazily více než dva miliony lidí. Komedie se tak stala nejnavštěvovanějším domácím snímkem roku 1977. Režisérka za své dílo následně obdržela ocenění Stříbrný Hugo na mezinárodním festivalu v Chicagu.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
Televize Seznam snímek uvede 5. července ve 22:10.
