Kam se poděla sedmá rota: Problémy na place, neexistující pluk a režisérovy vzpomínky

Francouzská válečná komedie Kam se poděla sedmá rota? z roku 1973 baví diváky už přes půl století. Za nevinným příběhem neschopných vojáků se ale skrývá řada zajímavostí, od falešných kulis přes vážné spory na place až po inspiraci skutečnými válečnými událostmi.

REKLAMA

Trojice zmatených vojáků a válka podle Lamoureuxe

Film Kam se poděla sedmá rota? (v originále Mais où est donc passée la 7ème compagnie?) se odehrává v létě roku 1940, kdy německá vojska rychle postupují Francií. Trojice vojáků dostává za úkol vybudovat pozorovatelnu a zajistit spojení. Jejich hlavní úkol? Pomoci zbytku armády prchnout před nacisty co nejrychleji.

Jenže chaos a zmatek na frontě udělají své. Tihle tři hrdinové zůstanou odříznutí od své jednotky, která mezitím padne do zajetí. Bez velení, strategie a hlavně bez chuti do boje se rozhodnou pro jediné – připojit se k ostatním uprchlíkům a prostě zmizet z bitevního pole. V tu chvíli se ale kolem nich začínají roztahovat německé jednotky.

Příběh plný absurdních situací a ztřeštěných pokusů o přežití vznikl podle scénáře a vzpomínek Roberta Lamoureuxe, který zároveň film režíroval a zahrál si i vedlejší roli plukovníka Blanchetta, známého svou hláškou „Tady Mirabelka“.

Zmatek nejen na plátně a kulisy, které klamou

Ačkoli scénář zasazuje děj do lesa Machecoul v regionu Loire-Atlantique, natáčení probíhalo v úplně jiné části Francie, konkrétně v lese Fontainebleau nedaleko Paříže. Frontová linie z roku 1940 se přitom do tohoto lesa vůbec nedostala. Název lokace podle některých zdrojů pochází spíš z Lamoureuxových vzpomínek na dovolenou než z historických reálií.

Stejně tak neexistoval ani 106. signální pluk, ke kterému měla sedmá rota údajně patřit. Film se navíc potýkal s nedostatkem dobové vojenské techniky. Zatímco autentická francouzská a německá vozidla z druhé světové války byla téměř nesehnatelná, americká technika byla dostupná bez větších problémů. Ve filmu tak divák často vidí přemalovaná americká vozidla, doplněná dřevěnými panely, aby působila věrohodně.

Spory na place a scéna inspirovaná skutečností

Natáčení nebylo bez komplikací. Italský herec Aldo Maccione, který ztvárnil postavu Tassina, měl opakované spory s režisérem. Robert Lamoureux byl prý během natáčení až příliš vážný a neústupný, což se příliš neslučovalo s temperamentní povahou Maccioneho. Komediálního herce, který měl přirozený dar bavit štáb, opakovaně okřikoval a přeučoval. Jednoho dne herec dokonce v návalu frustrace natáčení opustil a zavolal si přímo do produkce, aby si stěžoval.

Přesto se podařilo film dokončit a některé jeho scény jsou dnes doslova kultovní. Například závěrečná scéna s padákem není úplně smyšlená. Inspirací se stal skutečný příběh 58 francouzských výsadkářů. Ti byli v noci ze 7. června 1944 vysazeni do Bretaně ve třech skupinách s cílem vyřadit železniční síť, pouhé dva dny před vyloděním v Normandii.

Kam se poděla sedmá rota můžete zhlédnout na ČT2 v pátek 19. prosince od 20:00.

Zajímavosti a perličky z natáčení dalších českých i zahraničních filmů či seriálů si můžete přečíst ZDE.

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Vtelce.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (imdb, tvtropes, csfd).

Poslat článek dál

Přidat vTelce.cz na seznam

Marie Kučerová
Marie Kučerová
Jsem nadšený fanoušek různých filmových žánrů, seriálů i dobrých reality show. Psaní se věnuji již od roku 2015, mám za sebou pestrou škálu článků s nejrůznější tematikou.

Kapitán Phillips vznikl podle skutečné události. Záchrana americké lodi odhalila temné svědomí kapitána

Snímek Kapitán Phillips o přepadení nákladní lodi somálskými piráty provázelo extrémní natáčení a drsná soudní dohra. Pravda o skutečném kapitánovi je temnější.

Mé jméno je Nikdo: Válka režisérů na place, tajný vzkaz na hřbitově a loučení herecké legendy

Western Mé jméno je Nikdo provázely v zákulisí ostré spory režisérů i útěk kameramana. Henry Fonda se ve svém posledním westernu loučil s rolí stárnoucího pistolníka.

Chlapec v pruhovaném pyžamu: Nahota před dětskými herci, historické lži a ostrá kritika z Osvětimi

Film Chlapec v pruhovaném pyžamu skrývá kontroverzní pozadí. Režisér využíval sporné metody na dětské herce a tvůrci ignorovali řadu historických faktů.

Lásky čas: Osobní msta pod utajeným jménem, predátorský hlavní hrdina a logické trhliny v ději

Snímek Lásky čas platí za oblíbenou romantickou klasiku. Málokdo ale tuší o predátorském chování hrdiny a utajené osobní mstě ukryté přímo ve scénáři.

Funebrák: Záhadná smrt prvního milovníka, hrubé chyby v místopisu a naprostý zmatek v čase

Komedie Funebrák z roku 1932 v sobě ukrývá řadu historických nesrovnalostí i zeměpisných chyb. Film také připomíná osud předčasně zesnulého Ladislava Hemmera.

Je třeba zabít Sekala: Mistrovské dílo ukrývá nebezpečný nesmysl a Jiří Bartoška dostal roli díky finančním potížím

Kultovní drama Je třeba zabít Sekala skrývá nebezpečný omyl v kovárně. V pozadí úspěšného českého filmu stojí také překvapivé finanční potíže při obsazování
REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA