Pokračování slavného příběhu o obřím lidoopovi s názvem King Kong žije mělo být zaručeným trhákem, ale místo toho se stalo synonymem pro naprosté filmařské i finanční fiasko. Produkce se potýkala s bizarními chybami v zoologii i s nevkusným hudebním doprovodem u scén, kde monstrum požírá lidi. Celý projekt nakonec pohřbil nadějné studio a donutil režiséra k potupnému ústupu z velkého světa stříbrného plátna.
Hlasová oběť dabéra
Peter Cullen propůjčil svůj hlas ikonickému Kongovi a do nahrávání se vložil s takovou vervou, až si trvale poškodil své drahocenné zdraví. Při snaze o co nejvěrnější řev si v nahrávacím studiu vážně potrhal plíce a musel okamžitě hledat způsob, jak ulevit nesnesitelné bolesti. Tato nečekaná zdravotní komplikace ho přivedla k používání zvláštních cvakavých zvuků, které mu umožňovaly pokračovat v práci bez dalšího dráždění dýchacích cest.
Nikdo v tu chvíli netušil, že právě tyto nouzové skřeky se stanou základem pro hlasovou stopu legendárního vesmírného lovce Predátora. Cullenova hlasová oběť tak paradoxně vytvořila jeden z nejvíce šokujících zvuků v historii kinematografie, i když původně vznikla z čiré fyzické nouze.
Herecké obsazení mohlo vypadat úplně jinak, kdyby Peter Weller nepředvídal blížící se katastrofu a nekývl raději na jinou nabídku. Weller dostal šanci zazářit v hlavní roli tohoto opičího eposu, ale instinktivně se rozhodl pro spolupráci na snímku Robocop. Tímto prozíravým krokem si zachránil kariéru a naopak jeho kolegové museli čelit zdrcující kritice a výsměchu publika.
Produkce se snažila ušetřit i na vizuální stránce a pro záběry lidoopa v bezvědomí vytáhla ze skladu zaprášenou loutku z předchozího dílu. Tato obří animatronická rekvizita v životní velikosti sloužila filmařům už o deset let dříve a její recyklace byla jasným signálem o zoufalé snaze udržet rozpočet na uzdě.
Cenzura po tragédii
Televizní stanice TBS přistoupila k radikálnímu kroku a stáhla tento snímek z vysílání po tragických událostech z 11. září roku 2001. Důvodem pro tento přísný zákaz se staly úvodní titulky, které obsahovaly dramatický sestřih z předchozího filmového dílu. Diváci v nich mohli vidět záběry lidoopa padajícího k zemi přímo z věží Světového obchodního centra, což bylo v té době považováno za krajně nevhodné a necitlivé. Programoví ředitelé se obávali negativních reakcí veřejnosti a raději film uložili hluboko do trezoru, aby zbytečně nejitřili čerstvé rány v srdcích Američanů.
Absurdní chyby v džungli
Filmaři se při tvorbě exotického prostředí dopustili tolika chyb, že i průměrný student zoologie musel u obrazovky nevěřícně kroutit hlavou. Ve scéně odehrávající se v hluboké džungli na ostrově Borneo se na větvi spokojeně usadil pestrobarevný papoušek ara ararauna. Tento druh však ve volné přírodě obývá výhradně jihoamerický kontinent a v asijských pralesích byste ho hledali zcela marně. Podobné omyly provázely celou produkci a svědčily o naprosté ignoranci tvůrců vůči základním faktům o přírodě.
Vrcholem bizarnosti se stala scéna, ve které Kong bez milosti láme páteř nebohému aligátorovi v kalné vodě. Střih na zděšeně kvákající žábu v bezprostředním závěru tohoto souboje se stal legendárním terčem posměchu mezi všemi fanoušky brakové kinematografie. Celý dojem z filmu podkopává i nepochopitelná hudba, která hraje ve chvíli, kdy obří opičák pojídá jednoho z vyděšených lovců. Místo hororových tónů se ozývá hrdinská a triumfální melodie, jako by monstrum právě vykonalo nějaký ušlechtilý a bohulibý skutek.
Bankrot a konec nadějí
Film v amerických kinech vydělal ubohých necelých pět milionů dolarů, což při osmnáctimilionovém rozpočtu znamenalo pro investory naprostou katastrofu. Společnost De Laurentiis Entertainment Group se z této rány již nikdy nevzpamatovala a o dva roky později musela vyhlásit definitivní bankrot. Režisér John Guillermin dopadl podobně neslavně a po tomto obřím propadáku se musel nadobro rozloučit s velkými hollywoodskými produkcemi. Zbytek svého profesního života strávil prací na televizních projektech, protože mu po tomto fiasku už nikdo nesvěřil vysoký rozpočet na celovečerní film.
Nahota a falešná armáda
Pozorným divákům neunikl ani velmi pikantní detail v podobě krátkého záběru na odhalené poprsí hlavní hrdinky Lindy Hamilton. Tato scéna se stala vděčným tématem dobových recenzí a dodnes se o ní v kuloárech mluví jako o nejzajímavějším momentu celého snímku.
Armáda ve filmu také nebyla úplně tím, čím se na první pohled zdála být, protože vojenská vozidla nesla falešné doplňky. Technici vybavili stroje M114 umělými věžemi, aby na plátně působily hrozivěji a budily dojem ničivé palebné síly, kterou ve skutečnosti vůbec nedisponovaly. Natáčení v tennesseeském parku Fall Creek Falls vytvořilo iluzi nebezpečné zóny a laboratorní scény vznikly v prostorách University of North Carolina.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
Snímek King Kong žije vysílá v úterý 5. května stanice AMC od 12:45, případně v repríze o dva dny později v 08:05.
