Komedie Když Burian prášil baví televizní diváky už bezmála devadesát let. Vlasta Burian v ní ztvárnil venkovského šlechtice s divokou minulostí a velkým množstvím tajemství. Samotné natáčení i scénář provázela řada zajímavých momentů a logických nesrovnalostí. Na pozadí vzniku snímku se odehrávaly situace, o kterých diváci u obrazovek často nemají ponětí.
Nemanželské děti a věkové paradoxy
Příběh barona Archibalda, který se po letech divokého života usadí na zámku se svou manželkou Olgou, se točí kolem utajovaných potomků. O alimenty se potají stará jeho věrný komorník Ronald. Do situace se zaplete tajný sňatek baronovy dcery Karly s tajemníkem Arnoštem. Komedii oživilo silné obsazení Vlasty Buriana a Oldřicha Nového. Byla to jejich úplně první a zároveň jediná příležitost zahrát si společně bok po boku na stříbrném plátně.
Oldřich Nový a Jaroslav Marvan rozehráli velmi paradoxní situaci ohledně věku svých postav. Oldřich Nový ztvárnil Arnošta, tedy syna Jaroslava Marvana. Ve skutečnosti byl Nový o celé dva roky starší než jeho filmový otec. Děj přinese zápletku s dalším potenciálním otcem, kterého hraje Čeněk Šlégl. Oldřich Nový byl o několik týdnů starší i než on.
Zajímavá matematická chyba se tvůrcům vloudila do scénáře u postavy baronky Olgy. Manželka v podání Medy Valentové se chce přiznat k dávnému hříchu a pronese, že jsou s manželem čtrnáct let. Její dcera Karla, kterou hrála sestra Lídy Baarové Zorka Janů, už má tou dobou po svatbě. Podle tehdejších společenských norem mohla mladá žena otěhotnět až po sňatku a dceři by tedy muselo být minimálně osmnáct let. Vzniká tu časová mezera dlouhá nejméně čtyři roky. Sama Zorka Janů patřila k talentovaným herečkám, svůj život ale bohužel dobrovolně ukončila ve čtyřiadvaceti letech.
Změna režiséra a úpravy scénáře
Původní scénář k veselohře napsal Vladislav Vančura. Měl v plánu se rovnou ujmout i samotné režie. Z tohoto nápadu nakonec sešlo a práce připadla osvědčenému Martinu Fričovi. Šlo o jeho vůbec poslední spolupráci s Burianem na pozici hlavního režiséra. Vančura se se svou původní vizí nespokojil a scénář později přepracoval do podoby románu Konec starých časů. Stavebním kamenem pro filmový příběh byla primárně divadelní hra Rudolfa Kautského Děti v notesu.
Snímek znají dnešní diváci pod zavedeným názvem Když Burian prášil. Do distribuce šel však v roce 1940 jako Baron Prášil. Ke změně titulu došlo u příležitosti obnovené premiéry o čtyřiadvacet let později. Tvůrci chtěli předejít neustálým záměnám s fantaskním filmem Baron Prášil od Karla Zemana. Obnovená premiéra zaznamenala obrovský úspěch. Od poloviny šedesátých let do konce roku 1987 vidělo komedii v kinech bezmála milion platících diváků.
Improvizace na zámku plném legend
Štáb našel ideální prostředí pro ztvárnění šlechtického sídla v Průhonicích u Prahy a na Zbraslavi. Zámecké interiéry dodaly vyprávění správnou atmosféru venkovského luxusu. Místo natáčení se navíc pojilo s jednou tajemnou legendou. Zámek podle pověsti náležel skutečnému potomkovi proslulého barona Prášila. Pradědeček tehdejšího zámeckého pána prý zahynul ve chvíli, kdy vyslovil velkou lež a následkem toho mu na hlavu spadla vzácná mísa. Od té události se nikdo v zámku ani v jeho okolí neodvážil zalhat.
Natáčení poskytlo velký prostor pro typickou improvizaci hlavního aktéra. Vlasta Burian se často nedržel přesně napsaných dialogů. Ve scéně s projevem před třiceti lesníky měl pronést vzletná slova o svém předkovi a zvedat drahocennou číši. Na placu z něj vypadla lidovější verze o prapradědečkovi a jeho obrovské ráně. Celou repliku nakonec uzavřel slovy: „A popojedem, že jo?“
Oldřich Nový si z natáčení odnesl jeden drobný detail, který využil mnohem později. Specifické zmatené loučení do telefonu prostřednictvím série krátkých otázek zopakoval na začátku sedmdesátých let v oblíbeném seriálu Taková normální rodinka.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
Komedii Když Burian prášil vysílá Televize Seznam dnes 9. července 2026 ve 20:10. Reprízu diváci uvidí na stejné stanici 11. července ve 21:30.
