Film Lidice režiséra Petra Nikolaeva patří k nejvýraznějším českým projektům poslední doby, i když jeho cesta na plátna byla plná nečekaných překážek. Původně měl snímek vypadat úplně jinak, protože režisérské křeslo musela kvůli vážné nemoci těsně před začátkem prací opustit Alice Nellis. Příběh o muži, který přežil vyhlazení své obce jen díky pobytu ve vězení za vraždu vlastního syna, nakonec vznikl i díky obrovskému nasazení stovek dobrovolníků pracujících bez nároku na honorář.
Změna na postu režiséra a neshody o honorář
Původně měla snímek režírovat Alice Nellis, ale dva měsíce před začátkem natáčení u ní propukla borelióza. Režisérské křeslo proto převzal Petr Nikolaev. Ten u sebe během práce nosil fotografii svého dědečka zabitého za heydrichiády. Nikolaev převzal téměř celé herecké obsazení. V roli Aničky ale nakonec Veronika Kubařová nahradila původně obsazenou Marthu Issovou, která se s tvůrci nedohodla na honoráři a termínech.
Výhrůžky komunistů a skutečný vrah
Základem pro scénář se stala kniha Zdeňka Mahlera. Scenárista se na začátku 60. let osobně setkal s jediným dospělým mužem, který masakr přežil. Ve filmu ho pod jménem František Šíma hraje Karel Roden. Skutečný muž se jmenoval František Saidl a vyhlazení obce unikl díky tomu, že si ve vězení odpykával trest za neúmyslné zabití vlastního syna. Mahler chtěl jeho osud zpracovat už tehdy, narazil ale na tvrdý odpor úřadů.
Příslušná soudružka si autora pozvala na ústřední výbor strany a výslovně mu zakázala jakoukoli další aktivitu kolem tohoto tématu. O přeživším synovrahovi se v padesátých a šedesátých letech zkrátka nesmělo mluvit nahlas. Samotnou hudbu k filmu o desítky let později složil Michal Hrůza. Byla to jeho vůbec první práce pro stříbrné plátno a pro inspiraci jezdil přímo na místa původní tragédie.
Práce bez nároku na odměnu a slzy komparzistů
Producent Adam Dvořák bojoval celou dobu s nedostatkem financí a musel vyhlásit celonárodní sbírku. Štáb navíc poprosil veřejnost o pomoc při tvorbě hromadných scén. Lidé přijeli hrát komparz zcela zdarma. Lákala je samotná účast na natáčení a možnost potkat se s hlavním představitelem. Během natáčení stěžejní scény poválečné piety se sešlo přes pět set dobrovolníků.
Režisér dav rozehnal po louce a točil reakce komparzistů na příchod přeživšího vraha. Herecký projev Karla Rodena byl natolik přesvědčivý, že mnoho zúčastněných nedokázalo skrýt skutečné dojetí a slzy. Ve filmu účinkovaly celkem více než dva tisíce komparzistů a padlo zhruba 600 dobových kostýmů. Filmaři využili šedesát historických automobilů. Během produkce najezdili sto tisíc kilometrů, což odpovídá dvěma a půl obvodům zeměkoule.
Požár makety vesnice a dotáčky na poslední chvíli
Štáb pracoval v osmdesáti různých lokacích. Popravu lidických mužů filmaři ztvárnili v obci Chcebuz a scény shromažďování žen a dětí vznikly v tělocvičně pražského Sokola Libeň. Pro účely samotné likvidace obce tvůrci postavili reálné exteriéry vesnice. Kulisy pak za pomoci 500 litrů zápalné látky skutečně srovnali se zemí.
Záběry samotného atentátu na Reinharda Heydricha v původním scénáři vůbec nebyly a vznikly až měsíc před slavnostní premiérou v pražské Hoffmannově ulici. Tvůrci je přidali na výslovné přání amerického distributora. Samotnou tragédii mimochodem spustil starosta Slaného Jaroslav Pála, když předal podezřelý dopis četnictvu. Po válce dostal doživotí a zemřel ve vězení.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
Snímek Lidice si mohou diváci připomenout na stanici Televize Seznam 7. května ve 20:10 nebo v sobotní repríze ve 21:30.
