Snímek Pád Třetí říše dodnes fascinuje svou syrovou autentičností, za kterou se však skrývají osobní dramata i nečekané skandály. Představitel hlavní role Bruno Ganz strávil dlouhé hodiny v nemocnici, aby se naučil věrně napodobit třes rukou nemocného diktátora. Produkce se navíc musela potýkat s přítomností skutečných neonacistů přímo na place v uniformách SS.
Neonacisté před kamerou
Produkce filmu čelila po premiéře obrovskému skandálu kvůli odhalení identity některých komparzistů v uniformách. Karl Richter jako tehdejší šéfredaktor krajně pravicového časopisu veřejně potvrdil svou účast na natáčení. Společně s ním se do rolí důstojníků SS a vojáků Wehrmachtu dostalo zhruba dvacet dalších neonacistů. Tito radikálové se pohybovali přímo v centru dění a ztvárňovali postavy v hlavních scénách snímku. Celá situace vyvolala vlnu pobouření u veřejnosti i odborné kritiky.
Bruno Ganz se na svou životní roli připravoval s naprostou precizností a důsledností. Navštěvoval specializovanou nemocnici a pozoroval tamní pacienty trpící Parkinsonovou chorobou. Chtěl totiž naprosto věrně napodobit typický třes rukou, který Adolfa Hitlera v jeho posledních dnech doprovázel. Herec věnoval studiu pohybů a projevů nemoci dlouhé hodiny svého času. Výsledkem byl výkon, který svou autentičností šokoval diváky po celém světě.
Psychické peklo herců
Náročné scény zanechaly na hlavních představitelích hluboké stopy a vyvolaly u nich vážné emoční stavy. Corinna Harfouch se v roli Magdy Goebbelsové téměř psychicky zhroutila během natáčení scény s kyanidem. Bruno Ganz prožíval podobně nepříjemné pocity ve chvíli, kdy musel v náručí držet dětské herce. Herec se po skončení prací potýkal s nočními můrami a od postavy diktátora se odpoutával dlouhé měsíce. Tato role ho podle jeho vlastních slov pronásledovala v soukromí ještě velmi dlouhou dobu.
Ruský Berlín a chyby
Filmaři se pro vytvoření atmosféry rozbombardovaného města rozhodli využít netradiční lokace v ruském Petrohradě. Tamní architektura totiž velmi věrně připomínala starý Berlín a nabízela čtvrti bez moderních reklamních prvků. Většina exteriérových záběrů tak vznikla daleko od německého území v historických kulisách ruské metropole. Diváci si však mohou všimnout i zásadních chyb v historických detailech a výstroji postav. Generál Wilhelm Mohnke ve filmu běhá bez omezení a pomáhá raněným, ačkoliv měl ve skutečnosti dřevěnou protézu po amputaci nohy.
Detaily z bunkru
Historické nepřesnosti se nevyhnuly ani postavě Hermanna Fegeleina a jeho vojenským vyznamenáním. Ve skutečnosti byl nositelem Rytířského kříže s meči, ale na jeho filmové uniformě chybí důležité prvky. Tvůrci mu také přisoudili zlatou Sponu za boj zblízka, přestože vlastnil pouze stříbrnou verzi tohoto ocenění. Herec ztvárňující generála Mohnkeho navíc vypadá mnohem starší než skutečný důstojník v roce 1945. Historické prameny uvádějí věk generála v době konce války na pouhých třicet čtyři let.
Producent Bernd Eichinger si byl vědom i masivního šíření internetových parodií na slavnou scénu Hitlerova záchvatu vzteku v bunkru. Některá tato videa mu dokonce připadala vtipná, i když se je společnost Constantin Film snažila odstraňovat.
Osudy po natáčení
Zajímavé propojení rolí předvedl Ulrich Matthes, který si po ztvárnění Josepha Goebbelse zahrál v jiném filmu samotného Hitlera. Skutečný Hitlerův osobní strážce Rochus Misch prožil neuvěřitelně dlouhý život a dočkal se vysokého věku 96 let. Paradoxně přežil i svého filmového představitele Heinricha Schmiedera o celé tři roky. Schmieder totiž zemřel v roce 2010 ve věku čtyřiceti let a Misch skonal až roku 2013.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
Snímek Pád Třetí říše můžete zhlédnout v pondělí 13. dubna na stanici AMC od 19:35.
