Pohádka Šíleně smutná princezna baví diváky už spoustu let a její natáčení přineslo několik překvapivých momentů. Zpěvačka Helena Vondráčková a Václav Neckář před kamerou ztvárnili zamilovaný pár, jejich společná cesta k rolím ale nebyla vůbec snadná. Za veselými scénami se ukrývá tragická událost a promyšlené triky filmařů.
Výškové rozdíly a společná jména
Václav Neckář a Helena Vondráčková se měli potkat před kamerou už o dva roky dříve ve snímku Ostře sledované vlaky. Režisér Jiří Menzel tehdy Vondráčkovou odmítl kvůli její výšce, protože Neckáře o kousek převyšovala. Tvůrci pohádky si s tímto detailem ale hravě poradili. Kameraman zabíral dvojici úmyslně tak, aby Neckář stál v popředí a Vondráčková seděla opodál.
Zajímavostí je samotné pojmenování hlavních postav. Zpěváci ve svém filmovém debutu dostali role prince a princezny se stejnými křestními jmény, jaká mají oni sami. Atmosféra na place byla jinak velmi uvolněná. Jaroslav Marvan například nachytal Neckáře v šatně přímo s královskou korunou na hlavě. „Položíš to! Takhle mladej a zkoušel by sis moji královskou korunu? To si nezvykej!“, zařval na něj podle pamětníků. Neckář korunu okamžitě upustil a utekl, Marvan se tomu vzápětí začal nahlas smát.
Smutná ztráta a odmítnutí role
Práci celého štábu zasáhla nečekaná tragédie. Roli krále Dobromysla původně získal Rudolf Deyl mladší, který stihl natočit více než polovinu potřebných scén. Během produkce ho ale náhle postihl infarkt a natáčení se muselo na několik dní zcela zastavit. Role byla po jeho smrti nabídnuta Ladislavu Peškovi a Josefu Beyvlovi. Oba ji z pověrčivosti odmítli a režisér Bořivoj Zeman nakonec obsadil Bohuše Záhorského. Všechny hotové záběry se tvořily znovu. Deyl přesto ve filmu zůstal. Diváci ho mohou zahlédnout v jednom širokém záběru z velké dálky na nádvoří zámku, kam se sjíždějí nápadníci. Tento celek se Zeman rozhodl ušetřit a nepřetáčel ho.
Zakázané jméno a sdílené šaty
Hudbu a všechny písně složil tehdy sedmnáctiletý Jan Hammer. Po srpnových událostech emigroval do Spojených států a cenzura nařídila vymazat jeho jméno z titulků. Podobný osud potkal i skladbu Kujme pikle. Darek Vostřel upadl u tehdejšího režimu v nemilost a ztratil možnost veřejně vystupovat. Komunistickým úředníkům vadil i samotný text a píseň z oficiální kopie zmizela.
V této ořezané podobě se pohádka vysílala v televizi a putovala k divákům do NDR. Po venkovských kinech se promítala nesestříhaná verze, kde film nakonec viděly až tři miliony diváků. Výraznou složkou filmu byly také kostýmy s geometrickými tvary. Černé šaty existovaly dokonce ve dvou vyhotoveních. Jedny oblékala Vondráčková a ve druhých hrál Josef Kemr.
Kouzla s lokacemi a drobné chyby
Tvůrci šikovně spojili dvě různá místa do jednoho království. Interiéry a rybník poskytl zámek Blatná, exteriéry se točily na slovenském zámku Bojnice. Tento postup vedl k úsměvným zeměpisným střihům. Neckář stojí na suché vrbové větvi v bojnickém parku, po prasknutí dřeva spadne do vody na Blatné a po vynoření se ocitne opět na Slovensku.
Pozornému oku neuniknou ani další detaily. Princ ve vězení nemaluje srdce jedním tahem, jak o tom v tu chvíli zpívá, ale tvoří každé dvěma tahy.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
Televize Prima vysílá pohádku Šíleně smutná princezna dnes ve 20:15 a reprízu nabídne Prima MAX v neděli v 16:40.
