Muzikál Starci na chmelu z roku 1964 přivedl na filmová plátna příběh první lásky ze studentské brigády. Ústřední dvojice hledala na půdě školy soukromí před kolektivem a přísným pedagogickým dozorem. Štáb mezitím během natáčení řešil problémy se zešedlou úrodou, překročeným rozpočtem i odporem barrandovského vedení vůči hlavnímu herci.
Příběh o podkrovním azylu a střetu generací
Sedmnáctiletí studenti odjíždějí na chmelovou brigádu, kde ihned dochází ke střetu povah. Pragmatický a prospěchářský Honza v podání Miloše Zavadila se snaží získat pozornost půvabné Hanky, kterou hraje Ivana Pavlová. Dívka dá přednost zásadovému podivínovi Filipovi, jehož ztvárnil Vladimír Pucholt. Filip si na školní půdě vybuduje tajný azyl a Hanka se k němu zanedlouho přestěhuje.
Jejich utajené soužití brzy vyvolá tvrdou reakci okolí, a to především ze strany předsedy JZD, kterého hraje Josef Kemr, a profesorky Jany Ámosy v podání Ireny Kačírkové.
Josefa Laufera studio odmítlo, o Pucholta se režisér hádal
Původně měl muzikál režírovat Zdeněk Podskalský starší. Scénář se mu ovšem nelíbil, k příběhům o prvních láskách cítil averzi a projekt po něm převzal Ladislav Rychman. Najít třicet mladých lidí, kteří umí hrát, zpívat a tančit, se tehdy ukázalo jako mimořádně složité. Tvůrci uspořádali konkurzy v Praze, Bratislavě a Košicích, kterých se zúčastnilo 1200 adeptů. Protože se v zimě studenti konzervatoře museli vrátit zpět do škol, výběr herců se ještě opakoval.
Roli Honzy měl dostat Josef Laufer. Zástupcům studia ale připadal do příběhu příliš exotický a postavu převzal Miloš Zavadil. Choreograf Josef Koníček ovšem nechtěl zpěváka ztratit a nabídl mu místo v trojici černě oděných kytaristů. O roli Hanky se ucházela Jitka Zelenohorská, nakonec si ji zahrála Ivana Pavlová s honorářem dvanáct tisíc korun.
Největší spory vedli autoři o postavu Filipa. Režisér na kamerových zkouškách prověřoval tanečníka a roli mohl získat i mim Ctibor Turba. Vladimír Pucholt, který právě natáčel film Černý Petr, se zprvu angažmá bránil. Scénář a muzikálové pojetí mu nesedly. Barrandovské vedení se k jeho obsazení stavělo silně odmítavě. Funkcionáři požadovali vizuálně atraktivního hrdinu a pochybovali, že se publikum na Pucholta vydrží dívat celý večer. Rychman si ho přesto prosadil. Z Filipa se stal hlavní hrdina muzikálu, který na plátně ani jednou nezpívá nebo netančí.
Zelené ruce od barvy na chmel a nepoužité texty
Natáčení probíhalo v ateliérech i na skutečných chmelnicích na Žatecku a v Lounkách u Roudnice. Filmaři pracovali na podzim, kdy už rostliny kompletně zešedly. Rekvizitáři proto museli úrodu uměle dobarvit nazeleno. Hned na začátku filmu mají herci zelené ruce až po lokty tak, jak se jim od barvy při sběru umazaly.
Režisér Rychman odmítl nechat herce zpívat ve vypjatých dramatických scénách. Písně Život je bílý dům a Kdyby sis oči vyplakala tak protagonisté na plátně pouze recitují. Vokální pasáže u hromadného zpěvu brigádníků obstaral sbor Lubomíra Pánka. Píseň Milenci v texaskách zazní během filmu celkem pětkrát. Pokaždé má odlišný text a ani jedna varianta se neshoduje s tehdejší rozhlasovou nahrávkou. Rozhlasová verze s textem o chlapci a slečně vznikla až dodatečně, protože v samotném příběhu žádné texasky figuranti nenosí a svatbu bez úředního požehnání neplánují.
Omylem vzniklý tanec a chybějící prémie
Snímek se točil na širokoúhlý anamorfotický formát Cinemascope z padesátých let a promítal se se čtyřkanálovým magnetickým zvukem. Produkce ovšem výrazně překročila plánovaný finanční rozpočet a protáhla natáčecí harmonogram do té míry, že vedení Barrandova zastavilo štábu vyplácení prémií.
Během nácviku choreografie vznikl nový taneční prvek pojmenovaný horúca ihla. Jeden komparzista si při rozcvičce povyskočil a choreograf Josef Koníček tento náhodný pohyb zakomponoval do hromadné taneční scény. Zvláštní dohra po natáčení čekala na Miloše Zavadila. Ředitel vídeňské opery viděl jeho výkon a nabídl mu hlavní mužskou roli v inscenaci West Side Story.
Československá cenzura přidělila filmu ze středoškolského prostředí po premiéře překvapivou nálepku mládeži nepřístupný. Autory později napadlo natočit pokračování s názvem Starci po chmelu, k realizaci ale nikdy nedošlo.
Chyba s vypínačem a přepis římských dějin
Ve scéně z jedenácté minuty vypne Honza stroj na zpracování chmele povytažením vypínače uprostřed ovládací desky. O necelých čtyřicet minut později přijde k úplně stejnému stroji učitel a vypne ho stisknutím jiného tlačítka.
K faktické nepřesnosti došlo ve scéně, kdy Filip čte Hance a zmiňuje smrt římského filozofa Senecy. Postava uvádí, že Seneca zemřel čtyřicet let před naším letopočtem. Skutečný Seneca se v té době teprve narodil a zemřel až v roce pětašedesát našeho letopočtu. Z pozornosti si u tohoto podkrovního úkrytu zaslouží také plakát na zdi. Filipovi a Hance na něm visí film Až přijde kocour z roku 1963.
Film Starci na chmelu vysílá Televize Seznam 28. září od 18:15, reprízu uvede o den později v 4:25.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
