Komedie Tonoucí se stébla chytá vznikala za mimořádně napjaté atmosféry na place. Louis de Funès si na režisérovi vynutil výrazné přepsání scénáře, aby jeho postava získala absolutní převahu nad ostatními herci. Produkce spěchala s natáčením kvůli blížícímu se konci daňového roku a technici museli pro náročné scény speciálně upravit luxusní automobil. V záběrech se tak nakonec objevily unikátní historické kulisy i technické úpravy vyrobené na zakázku.
Terorizování na place
Louis de Funès se v roce 1967 nacházel na absolutním vrcholu své zářivé kariéry a jeho ego tehdy dosahovalo závratných výšin, což velmi citelně pociťovali všichni přítomní na place. Herec nesmírně žárlil na jakýkoliv prostor věnovaný ostatním členům hereckého souboru a nekompromisně vyžadoval absolutní pozornost kamer i všech diváků. Podle četných očitých svědků se choval naprosto nezvladatelně a jeho pověstné cholerické výstupy byly na denním pořádku.
Hvězdné manýry a neustálé požadavky nakonec vedly k tomu, že režisér musel zcela ustoupit a zásadně upravit již hotový scénář. Postava vznětlivého loďaře Fourchauma díky těmto vynuceným zásahům ovládla mnohem více scén, než tvůrci původně v plánu zamýšleli. Funès si tímto agresivním způsobem pojistil svou absolutní dominanci a potlačil ostatní talentované herce z divadelní skupiny Les Branquignols do pozadí.
Smích pod pokrývkou
I přes neustálé napětí a velmi dusnou atmosféru se na place občas objevily okamžiky čisté radosti, které vycházely z hlubokého obdivu k legendární dvojici Laurel a Hardy. Když režisér Robert Dhéry během jedné scény dokonale napodobil ikonický pláč Stana Laurela, Louis de Funès okamžitě propadl nekontrolovanému záchvatu smíchu. Tato kuriózní situace vygradovala natolik, že slavný komik musel natáčení okamžitě přerušit a hledat klid v naprostém ústraní.
Honba za penězi
Producent Robert Dorfmann sledoval během vzniku filmu především své vlastní finanční zájmy a vyvíjel na celý štáb neúprosný časový tlak. Potřeboval proinvestovat obrovský rozpočet ještě před koncem roku 1967, protože ho k tomu nemilosrdně tlačily přísné daňové zákony a hrozící vysoké odvody státu. Tato zběsilá honba za penězi vedla k extrémně napjatým termínům a vytvořila prostředí plné stresu pro každého jednoho člena realizačního týmu.
Technické zázraky a jména
Ikonický automobil Jaguar typu E, ve kterém se postava Fourchauma prohání po malebné krajině, nebyl žádným běžným sériovým modelem z tehdejších autosalonů. Pro potřeby tohoto specifického natáčení museli zkušení technici vůz speciálně upravit a pro dosažení stability ho také výrazně prodloužit. Tato konstrukční změna byla naprosto nezbytná pro úspěšné zvládnutí klíčové filmové scény, ve které auto táhne nečekaně těžký traktor.
Ironický nádech dodalo celému příběhu také samotné jméno lodi L’Increvable, která hraje v ději ústřední roli při své tragikomické slavnostní premiéře. V doslovném překladu toto pojmenování znamená Neunavitelný nebo Nezničitelný, což v přímém kontrastu s jejím okamžitým potopením působí velmi vtipně.
Historické kulisy a loď
Filmový štáb během náročné práce na tomto díle neustále pendloval mezi malebným francouzským městečkem Collioure a italským přístavem Anzio. Slavná scéna v kostele vznikala v historických prostorách Église Saint-Laurent v Magalas a záběry u majáku se natáčely v lokalitě Phare de Faraman.
Pozornému oku historika neunikne ani unikátní záběr v pozadí, kde se neplánovaně objevil křižník Jean Bart spuštěný na vodu již v roce 1940. Tato vzácná loď byla v době natáčení vyřazena z provozu a odevzdaně čekala na svůj smutný konec na vrakovišti. Krátce po premiéře filmu byla tato historická památka definitivně zničena, takže film zůstává jejím posledním vizuálním svědectvím.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
Film Tonoucí se stébla chytá vysílá stanice Nova Cinema v pátek 12. června od 14:10, případně v repríze v neděli 14. června od 06:55.
