Snímek Velký risk se z mnoha zajímavých důvodů zapsal do dějin světové kinematografie. Ústřední dvojici v něm ztvárnili Lino Ventura a Jean Paul Belmondo. Režisér Claude Sautet při tvorbě vůbec netušil, jakou kontroverzní předlohu zpracovává. Natáčení navíc přineslo neplánované rvačky s kolemjdoucími i zásadní spory s producenty.
Neústupnost při obsazování
Tvůrci museli o herecké obsazení tvrdě bojovat. Claude Sautet si pro roli mladého lupiče vyhlédl tehdy téměř neznámého Jeana Paula Belmonda. Všiml si ho ve snímku Marcela Carného s názvem Les Tricheurs a o jeho přirozeném talentu neměl žádné pochybnosti. Producenti však měli úplně jinou představu a na místo chtěli angažovat Laurenta Terzieffa nebo Gérarda Blaina. Považovali nasazení neznámé tváře s nezvyklým vzhledem za zbytečný risk.
Režisér si však stál pevně za svým a podpořil ho i Lino Ventura, který měl jako hvězda projektu a jeho iniciátor hlavní slovo. S Venturou se režisér seznámil už dříve při práci na jiném filmu a musel tam řešit časté neshody na place. Společně nakonec Belmonda prosadili a diváci si na jeho první objevení v příběhu musí počkat celých osmatřicet minut.
Skrytá kamera a panika na ulici
Úvodní scény loupeže vznikaly v ulicích italského Milána velmi neobvyklým způsobem. Štáb natáčel skrytou kamerou přímo na jedné z nejrušnějších tříd. Kolemjdoucí lidé neměli tušení o probíhající filmové produkci a domnívali se, že sledují skutečné ozbrojené přepadení. Mnozí z nich začali dokonce herce pronásledovat a snažili se je zadržet.
Vznikla obrovská panika a jeden člověk v davu utrpěl kvůli rozrušení srdeční slabost. Pro tvůrce to znamenalo ohromné komplikace, výsledek ale díky tomu působí naprosto autenticky.
Temná minulost hlavní postavy
Postava starého zloděje Abela Davose vychází ze skutečných událostí a osoby Abela Danose. Tento muž měl kvůli své zavalité postavě přezdívku Mamut a setkal se s ním spisovatel José Giovanni ve vězení. Autor knižní předlohy byl Danosův vlastní synovec a pro svůj román příběh přikrášlil. Vytvořil z něj milujícího otce rodiny a zcela vynechal jeho skutečné zločiny.
Skutečný Danos působil před válkou jako nájemný vrah a v letech 1941 až 1944 se stal vyšetřovatelem francouzského gestapa v Paříži. Účastnil se aktivní kolaborace v takzvaném gangu Bonny Lafont a obohacoval se na úkor nevinných obětí. Spravedlnost ho dostihla a v roce 1952 byl za své činy popraven zastřelením.
„Kdybych to věděl, možná bych ten film nenatočil,“ přiznal Claude Sautet tehdy v rozhovoru pro novináře. Historické souvislosti o skutečné identitě hrdiny v době natáčení naprosto ignoroval a nikdo ze znalců historie se neozval.
Nebezpečí u stojanu a fatální konkurence
Pozorní diváci mohou ve filmu zachytit jednu úsměvnou chybu. Když zastaví Jean Paul Belmondo na čerpací stanici kvůli tankování, celou dobu bezstarostně kouří cigaretu. Pohybuje se přímo u palivových nádrží i samotných stojanů a nikdo ho neupozorní na hrozící nebezpečí.
Komerční úspěch se ovšem po premiéře překvapivě nedostavil a snímek znamenal pro tehdejší producenty finanční krach. Do kin dorazil pouhý týden po obrovském hitu U konce s dechem, kde hrál shodou okolností také Jean Paul Belmondo. Konkurence tohoto úspěšného titulu zapříčinila počáteční nezájem diváků.
Snímek Velký risk a jeho specifickou atmosféru připomene televizní vysílání na ČT2 22. srpna ve 13:15.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
