Rodinná sága Dvořákových se vrací do programu České televize a znovu nás vtáhne do spletitých osudů na pozadí československých dějin. Diváci si tento televizní hit oblíbili pro jeho nostalgii, ale vznik projektu doprovázela řada nečekaných situací. Produkce musela vyřešit výměnu režiséra, náhlé přeobsazení rolí i historické omyly. Realita na place byla v mnoha ohledech stejně pestrá jako samotný scénář.
Drsný start a vyhazov po pár dnech
Vznik projektu neprobíhal ani zdaleka hladce a produkce musela hned v úvodu sáhnout k velmi nepopulárnímu opatření. Původním režisérem totiž nebyl Biser A. Arichtev, jehož rukopis dnes se seriálem neodmyslitelně spojujeme, ale Rudolf Tesáček. Jeho pojetí a vizuální styl se však producentům ani trochu nezamlouvaly, což vyústilo v radikální rozhodnutí režiséra vyměnit a již natočený materiál přetočit.
Tento krok znamenal pro štáb obrovskou zátěž navíc. Z původního natáčení se podařilo zachránit jen minimum, například některé záběry příjezdu ruských tanků do Prahy, které byly následně prostříhány do kratší sekvence podkreslené hudbou. Arichtev tak naskočil do rozjetého vlaku a musel budovat vizuální identitu seriálu za pochodu.
Havlovou nahradila Žilková na poslední chvíli
Podobné rošády se nevyhnuly ani hereckému obsazení. Roli svérázné Věry Nedbalové, která v seriálu marně hledá životní lásku, měla původně ztvárnit bývalá první dáma Dagmar Havlová. Těsně před začátkem natáčení se však omluvila ze zdravotních důvodů a tvůrci museli bleskově hledat náhradu.
Volba padla na Veroniku Žilkovou, která do role vnesla svůj typický temperament. Sama herečka na natáčení vzpomíná s humorem, zejména na dobovou módu, která jí připomněla vlastní dětství. „Všichni jsme si je doma barvili v hrnci, pak si to člověk vzal na sebe a byl červenej od hlavy až po paty,“ uvedla k tehdejšímu nedostatku barevného oblečení.
Matka mladší než syn a strýc v náruči neteře
Castingoví režiséři si s logikou a věkem herců hlavu příliš nelámali, což vnímavějším divákům připravilo řadu úsměvných momentů. Představitelka Evy, Andrea Kerestešová (dnes Růžičková), v pozdějších sériích hraje matku Jana Dvořáka. Toho v dospělosti ztvárnil Matěj Hádek, který je ve skutečnosti o devět let starší než jeho seriálová „maminka“. Podobný paradox nastal i u herce Braňa Holička, jenž hrál Jana v mladším věku, i on je ve skutečnosti téměř vrstevníkem své seriálové matky.
Zajímavou perličkou ze zákulisí je také vztah Svatopluka Skopala (Josef Dvořák) a Mariky Procházkové (Zdena). Zatímco v seriálu se potkávají na tanečním parketu v rámci společenských interakcí, v reálném životě jde o strýce a jeho neteř. Rodinné vazby se tak prolínaly i tam, kde to scénář nepředepisoval.
Historické omyly? Kdepak, jen špatná paměť
Navzdory snaze o dobovou věrnost se tvůrci nevyhnuli chybám, na které diváci po odvysílání první série hlasitě upozorňovali. Šlo například o typy pivních lahví nebo jiné rekvizity, které neodpovídaly danému roku. Scenáristé však tento problém vyřešili s elegancí sobě vlastní.
Celý seriál je totiž koncipován jako vyprávění Honzy Dvořáka. V epizodě „Sedmdesátá léta“ nechal scenárista Rudolfa Merknera postavu Honzy vysvětlit, že jeho vzpomínky nejsou dokonalé. Veškeré anachronismy tak přestaly být chybou produkce a staly se záměrnou „nepřesností vypravěče“, což tvůrcům rozvázalo ruce.
Finanční záhada a vesnice, kterou na mapě nenajdete
Pozorným divákům neunikly ani logické trhliny ve scénáři. Manželé Dvořákovi v podání Romana Vojtka a Andrey Růžičkové studují vysokou školu, mají dítě a vlastní byt. Nikdy však v seriálu nezazní, z čeho vlastně mladá rodina žije. Brigády nemají a o masivní podpoře rodičů se postavy nezmiňují. Tato ekonomická utopie byla trnem v oku mnoha divákům, kteří reálnou dobu zažili.
Podobnou fikcí je i domov Evy. Krásná Lúčka u Žiliny ve skutečnosti neexistuje a na mapě byste ji hledali marně. Filmaři si vypomohli českými reáliemi. Slovenskou vísku suplovala obec Rataje nad Sázavou. Tvůrci tak vytvořili iluzi, která fungovala i bez drahého cestování na Slovensko.
Výměna kuchyně a láska přímo na place
Snaha o dokonalé retro vedla produkci k netradičním obchodům. Autentickou kuchyňskou linku ze sedmdesátých let získal štáb od jedné rodiny výměnou za linku zcela novou. Lidé filmařům často nosili i vlastní oblečení nebo drobné rekvizity, které našli na půdách. Díky tomu působí interiéry v seriálu zabydleně a uvěřitelně.
Rodinná atmosféra panovala i mimo záběry a zasáhla do osobních životů tvůrců. Představitelka Ivety, herečka Jana Bernášková, byla totiž v reálném životě do roku 2024 manželkou hlavního scenáristy Rudolfa Merknera. Seriál tak dal dohromady pár, který fungoval i po vypnutí kamer.
Česká televize nasazuje Vyprávěj do vysílání každou středu a pátek večer na ČT1.
Zajímavosti a perličky z natáčení dalších českých i zahraničních filmů či seriálů si můžete přečíst ZDE.
