Příběh prodavaček z obchodního domu Zlatá labuť učaroval divákům kombinací dobové elegance a tísnivé atmosféry nastupujícího nacismu. Seriál však nenabídl pouze romantické zápletky a intriky mocné rodiny Kučerů. Pozadí natáčení odkrývá fascinující detaily o reálných předobrazech, přísných pravidlech pro herce i uměleckých dílech v hodnotě desítek milionů korun, která zdobila kanceláře fiktivního impéria.
Děj zavedl diváky do 15. března 1939. Zatímco německá vojska překračovala hranice a obsazovala zbytky republiky, v centru Prahy se otevíral moderní chrám luxusu. Do tohoto kontrastního světa vstoupila Bára Veselá v podání Marty Dancingerové, která se zde ukrývala před spravedlností. Spolu s ní diváci sledovali osudy ambiciózní Evy Duškové, kterou ztvárnila Beáta Kaňoková, nebo Aleny Zimové s tváří Simony Lewandowské. Nad všemi bděla rodina Kučerů v čele s nekompromisním Rudolfem, kterého hrál Petr Kostka.
Reálný předobraz seriálového obchodního domu má přitom historii neméně dramatickou. Skutečnou Bílou labuť nechal postavit Jaroslav Brouk, spolumajitel firmy Brouk a Babka. Funkcionalistický klenot se měl stát symbolem hospodářského rozkvětu první republiky. Osud tomu však nepřál. Slavnostní otevření připadlo na 19. března 1939. Bylo to pouhé čtyři dny poté, co nacisté zabrali české země. Radost z moderní architektury tak okamžitě zhořkla pod tíhou okupace.
Fenomén Irlena, účesy a kostýmy
Seriál se nebál otevřít témata, která byla ve 30. letech tabu. Velký ohlas, zejména na sociálních sítích, vzbudila milostná linka mezi dcerou majitele Irenou a prodavačkou Alenou. Postava Ireny v podání Kristýny Ryšky, intrikánky žijící v odcizeném manželství, našla v Aleně nečekanou spřízněnou duši. Vztah těchto dvou žen rezonoval v LGBT komunitě natolik, že vznikly fankluby oslavující pár pod přezdívkou „IRLENA“.
Tvůrci si dali záležet na vizuální stránce, což s sebou neslo přísné nároky na herce. Mužští představitelé museli dodržovat specifická pravidla úpravy zevnějšku. Nešlo jen o hladké oholení. Vlasy nemohly být dlouhé, ale ani moderně zcela vystříhané, aby účesy přesně odpovídaly dobové módě.
Autentičnost kostýmů zajišťovala výtvarnice Michaela Horáčková Hořejší. Ta pro seriál využila svou rozsáhlou sbírku originálního oblečení. Později se zaměřila na nákupy ve Spojených státech, kde jsou oděvy z meziválečného období dostupnější než v Evropě.
Poklady v kanceláři
Pozornému oku neunikla výzdoba v kanceláři Petra Kučery, kterého ztvárnil Adam Vacula. Jeho postava, rebelující syn a milovník umění, se obklopovala díly, jejichž hodnota by dnes dosahovala astronomických částek. Filmaři na zdi umístili reprodukce obrazů, které pro potřeby natáčení prošly speciální úpravou. Grafici stáhli předlohy, upravili je pro velkoformátový tisk a následně je lakovali a patinovali, aby imitovaly strukturu oleje na plátně.
Jedním z takových děl byl obraz Harmonikář od Josefa Čapka z roku 1913. Originál se dnes nachází ve sbírkách Národní galerie a jeho tržní cena by se pohybovala kolem 40 milionů korun. V době vzniku však byla situace zcela odlišná.
„Kdybychom si vzali do ruky katalog z výstavy Tvrdošíjní, kde Josef Čapek podobná díla vystavoval, tak v roce 1918 podobná díla stála v rozmezí 600 až 1000 korun. Nebyly to velké peníze. Obrazy se daly získat celkem lacino,“ uvedl pro Blesk.cz soudní znalec a šéfkurátor galerie Kodl Martin Dospěl.
Hodnoty v milionech
V seriálu se tak střetává historická realita s dnešním vnímáním hodnoty umění. Zatímco tehdy šlo o dostupné umění pro intelektuální elitu, dnes jsou to nedostupné investiční poklady.
Dalším skvostem v kanceláři byla imitace díla Jindřicha Štýrského s názvem Z mého deníku z roku 1933. I zde jde o unikát. Štýrský byl fascinován psychoanalýzou a zaznamenával své sny. Odhadní cena originálu by se dnes mohla vyšplhat až k 50 milionům korun. Zajímavostí je, že na trhu se podobně rozměrné a významné dílo tohoto autora prakticky nevyskytuje. Zlatá labuť tak divákům nabídla exkurzi do galerie, která by ve skutečnosti stála stovky milionů.
Další filmové a seriálové zajímavosti najdete TADY.
Seriál Zlatá labuť můžete sledovat vždy v neděli ráno na Nově.
