Filmová komedie Což takhle dát si špenát baví české diváky už desítky let. Režisér Václav Vorlíček do ní v roce 1977 obsadil tehdejší herecká esa Vladimíra Menšíka a Jiřího Sováka. Natáčení ovšem provázela celá řada komplikací a samotným aktérům šlo chvílemi i o zdraví. Před spuštěnou kamerou se totiž museli popasovat se silně zapáchajícím jídlem a tvůrci navíc složitě bojovali s nečekaně vysokým rozpočtem.
Nápad z americké restaurace a nečekané zdržení
Nezvyklý název filmu vznikl zcela náhodou během pobytu tvůrců ve Spojených státech. Václav Vorlíček a scenárista Miloš Macourek seděli v americké restauraci a dlouho studovali objemný jídelní lístek. K nerozhodné dvojici po chvíli přistoupil netrpělivý číšník a zkusil jim nabídnout právě porci špenátu. Jeho slova jim okamžitě utkvěla v paměti a dala základ budoucí komedii.
Vznik projektu se ale o poznání zpozdil kvůli postojům vedení Barrandova. „Zavolal nás normalizační ředitel a oznámil nám, že natáčení musíme odložit, protože pro nás má jiné úkoly,“ popsal tehdejší zklamání režisér. Dvojice filmařů musela přednostně zpracovat zcela jiné zadání a k látce se vrátila po více než roce.
Zkažené jídlo před zapnutou kamerou
Vysoké osobní nasazení prokázal na place Jiří Sovák ve scéně se záchrannou porcí zeleniny. Filmový štáb pro herce připravil stoly s knedlíky a vepřovým masem už předchozí den večer. Natáčení se do setmění nestihlo dokončit a talíře s hotovým jídlem putovaly pro jistotu do lednice.
Přes noc ovšem vypadl proud, jídlo se zcela zkazilo a špenát získal silně kyselý zápach. Ráno se pokračovalo v práci a kamera běžela naplno. Sovák musel vytrhnout porci překvapeným hostům a začít hltat zapáchající hmotu. Zkušený umělec prokázal obrovskou profesionalitu, záběr úmyslně nezkazil a nepoživatelné jídlo skutečně polykal za tichého nadávání na podmínky skladování.
Volná ruka v dětských scénách
Velký prostor pro volnou improvizaci dostala Iva Janžurová v roli dospělé ženy s myslí malého batolete. Chování zkoumala u svých vlastních dcer, které v té době zrovna procházely stejným věkem. Pohyb po hotelových stolech a rozbíjení okolních rekvizit si tak z velké části vymýšlela sama přímo před spuštěným objektivem.
Režisér měl na počátku obavy z jejího oblečení. Herečka se totiž v roli malého dítěte pohybovala po restauraci v poměrně úsporném nočním prádle. Ukázalo se naštěstí, že scéna funguje přesně podle představ a nepůsobí na tehdejší poměry nepatřičně.
Roli příslušníka bezpečnosti naopak s nadšením přijal Jan Kraus. Svou postavu esenbáka vnímal jako příležitost pro drobnou osobní odplatu po vlastních opakovaných potyčkách s muži zákona.
Hledání dětského herce a vysoký rozpočet
Tvůrci měli na počátku velký problém s obsazením malého Zemánka. Režisér chtěl do role původně získat chlapce Bolka Skalskiho, se kterým měl dobrou zkušenost z předchozí práce. Chlapec ovšem dostal za přísný úkol přibrat na váze. Nabrat potřebná kila se mu v daném termínu vůbec nepodařilo. Příležitost proto nakonec dostal Michal Kocourek. Nový představitel zapadl do týmu natolik dobře, že mu od té doby u kolegů zůstala trvalá přezdívka malý Menšík.
Natáčení komedie ve finále přineslo hluboké vrásky na čelo barrandovským účetním. Důvodem byly mimořádně náročné interiérové scény. Hromadnou bitvu se šlehačkou nešlo z provozních důvodů tvořit v reálných hotelových prostorech a filmaři museli postavit zbrusu nové ateliérové kulisy. Účet za celou produkci se vlivem těchto obrovských vícenákladů vyšplhal na téměř pět milionů československých korun.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
Komedii Což takhle dát si špenát odvysílá televize Nova 10. května v 16:05. Diváci mohou zhlédnout také reprízu na stanici Nova Cinema 13. května od 18:10.
