Česká komedie Já to tedy beru, šéfe baví televizní publikum už téměř padesát let. Za humornými scénami s náborem zaměstnanců se ale skrývala velmi napjatá atmosféra na place. Režisér Petr Schulhoff vyžadoval naprostou disciplínu a texty přesně podle scénáře. Tuto tvůrčí svázanost těžce nesli hlavní představitelé Luděk Sobota a Petr Nárožný.
Přísný přístup a utajená přezdívka
Ústřední dvojice ztvárnila náboráře Láďu Pitrase a Otu Vacáka. Jejich úkolem je shánět nové zaměstnance pro podnik Pragokov. K přetahování lidí používají velmi netradiční a propracované postupy. Pečlivě si zjišťují veškeré dostupné informace o soukromém životě svých vyhlédnutých obětí. Neváhají využít ani hrozbu prozrazení intimních tajemství nebo obyčejnou manželskou žárlivost. Tyto promyšlené plány se ale postupně začnou obracet proti samotným autorům.
Petr Schulhoff si scénáře psal sám a lpěl na každém detailu. K hercům přistupoval s velkou pedantičností a odmítal jakoukoliv diskuzi o případných úpravách textu. Komici zvyklí tvořit humor spontánně před kamerou najednou museli plnit přesně dané povely. Zkušeným hercům tento dril vůbec nevyhovoval a cítili značně omezený tvůrčí prostor.
O přísných pravidlech promluvila herečka Iva Janžurová. „Petr Nárožný s Luďkem Sobotou neměli akurátnost pana režiséra rádi,“ svěřila se herečka s tím, že jim podle jejich slov zbytečně přistřihával křídla. „A tak Petru Schulhoffovi říkali Školní dvůr, což je český překlad jeho německého jména,“ zavzpomínala na dění mimo dosah kamer.
Falešná nevolnost a skutečné zdravotní potíže
Atmosféra na natáčení neustále gradovala. Luděk Sobota zažíval obrovský stres a rozhodl se vyhlásit tichou stávku. Požádal rodiče o omluvu na ranním natáčení pod záminkou blížícího se infarktu. Petr Schulhoff ale dorazil do jeho bydliště už v pět hodin ráno. Tvůrce filmu projevil nečekané pochopení a nechal komika odpočívat s tím, že na něj celý štáb v klidu počká.
Ironií osudu právě to samé ráno postihly režiséra závažné srdeční problémy a dostal skutečný infarkt. Vyděšený hlavní hrdina trpěl obrovskými výčitkami svědomí. „Mám pocit, že jsem mu ten infarkt přivolal,“ přiznal o několik let později sebekriticky. Obavy ze setkání s tvůrcem komedie u něj přetrvaly i po dotočení posledních klapek. Když ho později navštívil na pražském Smíchově, raději se před ním schoval ve sklepě. Měl velký strach z obsazení do další podobně svazující role.
Zdravotní potíže Petra Schulhoffa po tomto natáčení bohužel nezmizely. V následujících letech prodělal další tři silné záchvaty. K fyzickým komplikacím se postupně přidaly i vážné psychické potíže. Uznávaný tvůrce složitou životní situaci přestal zvládat a v roce 1986 se předávkoval léky a zemřel.
Pražské ulice v roli slovenského města
Děj oblíbeného snímku zavede postavy až do slovenského Popradu. Filmaři ale v reálu hlavní město vůbec neopustili a veškeré scény natočili v pražských ulicích. Popradské exteriéry plnohodnotně nahradila lokalita ve čtvrti Kyje. Štáb si vymyslel i samotné podniky a další názvy měst. V reálném Popradu nikdy neexistoval zmíněný bar Virginia. Filmová obec Čulice je také zcela smyšlená. Diváci často spekulují o spojitosti s existující jihomoravskou vesnicí Čučice.
Do finálního střihu zasáhla nečekaná nemoc další členky hereckého obsazení. Míla Myslíková se nemohla zúčastnit namlouvání postsynchronů. Štáb musel svízelnou situaci rychle vyřešit a v jedné z klíčových scén na schodech ji nakonec nadabovala kolegyně Miriam Kantorková.
Snímek obohatily zajímavé odkazy na dobové umění i další televizní tvorbu. Zazní v něm zmínka o španělském malíři Bartolomé Estebanu Murillovi a nechybí ani přesná citace z divadelní hry Oscara Wildea Jak je důležité míti Filipa. Objeví se i vtipná narážka na oblíbenou postavu rady Vacátka.
Televizní diváci si mohou připomenout tuto hereckou souhru na stanici Prima MAX 14. května ve 20:00. Reprízu stanice odvysílá hned o den později 15. května v 15:55.
