Příběh rakouského horolezce Heinricha Harrera spojený s útěkem ze zajateckého tábora a dlouhou cestou přes Himálaj ožil ve slavném hollywoodském snímku. Dobrodružný film Sedm let v Tibetu přiblížil jeho vzácné přátelství s mladým dalajlámou a odhalil krásy těžko dostupného asijského regionu. Pozadí vzniku tohoto díla skrývá řadu překvapivých a velmi pečlivě utajovaných momentů.
Náhradní lokace a tajné záběry
Politická situace nedovolila tvůrcům natáčet přímo v Asii. Filmový štáb musel kompletně postavit repliku tibetského města Lhasa v podhůří argentinských And. Na místo se složitě dováželi živí jaci a pro převoz platila mimořádně přísná pravidla. Každé zvíře dostalo svůj vlastní pas s fotografií a přesnými otisky zubů. Celkový rozpočet projektu se pak vyšplhal na sedmdesát milionů dolarů.
Režisér Jean Jacques Annaud se původních lokací nechtěl vzdát a vyslal do Asie tajný tým. Skupina tam skrytě natočila zhruba dvacet minut cenných záběrů použitých ve finálním sestřihu.
Souhlas z nejvyšších míst
O hlavní roli se původně zajímalo hned několik hollywoodských hvězd včetně Ralpha Fiennese nebo Daniela Day Lewise. Svůj zájem projevil také Richard Gere. Před kamerou se nakonec neobjevil, přesto tvůrcům výrazně pomohl. Poslal scénář přímo dalajlámovi ke schválení a duchovní vůdce s textem po přečtení vřele souhlasil. Roli nakonec získal Brad Pitt s honorářem osm milionů dolarů.
Magazín Empire později ohodnotil hercův rakouský akcent jako třetí nejhorší v historii kinematografie. Skutečný hrdina příběhu situaci s odstupem času vtipně glosoval a filmové obsazení označil za dost špatnou volbu. Zastával názor, že v mladém věku vypadal mnohem lépe než Pitt.
Autenticitu některých scén na place podpořila nečekaná improvizace. Režisér herci BD Wongovi předem zatajil prudký náraz do hlíny a jeho zaskočená reakce je ve snímku zcela reálná.
Skutečná rodina a diplomatická krize
Ve filmu se objevilo hned několik velmi neobvyklých tváří. Roli matky mladého dalajlámy ztvárnila Jetsun Pema. Ve skutečnosti jde o rodnou sestru tibetského duchovního vůdce a před kamerou si tak zahrála svou vlastní matku. Mladého panovníka představovali synové bhútánského diplomata.
Snímek po svém celosvětovém uvedení vyvolal ostrou reakci u čínské vlády. Úřadům vadilo vyobrazení dalajlámy i arogantní chování komunistických důstojníků. Brad Pitt a jeho herecký kolega David Thewlis dostali zákaz vstupu do asijské země.
Odhalení před premiérou
Hlavní hrdina v příběhu vystupuje jako odpůrce režimu. Těsně před uvedením filmu do kin v roce 1997 se na veřejnost dostaly nové historické informace. Vyšlo najevo, že Rakušan reálně působil v organizaci SS a o povolení k vlastní svatbě žádal přímo Heinricha Himmlera. Režisér podle svých slov o této spojitosti částečně věděl, neměl ale k dispozici podklady pro hlubší vyšetřování. Po protestech židovských organizací se musel scénář narychlo upravovat na poslední chvíli.
Horolezec své dřívější působení uznal a celou záležitost označil za velkou mladickou chybu. Dalajláma s ním i po zjištění těchto překvapivých historických skutečností udržoval úzké přátelské vztahy. Příběh na plátně volně upozorňuje na drsné historické reálie. Při tehdejší čínské invazi do Tibetu zahynulo přes milion z celkových šesti milionů obyvatel. Snímek nakonec celosvětově vydělal přes 131 milionů dolarů a trvale se zapsal do filmové historie.
Snímek Sedm let v Tibetu můžete zhlédnout na FILM+ v neděli 17. května od 11:25.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
