Komedie Škola základ života patří k divácky velmi vděčným snímkům české kinematografie. Snímek režiséra Martina Friče z roku 1938 baví publikum historkami z fiktivního reálného gymnázia v Přívlakách. Natáčení této populární klasiky ovšem provázela řada nečekaných komplikací a úsměvných momentů.
Skutečný věk herců a šprt s nedostatečnou
Tvůrci při obsazování rolí středoškoláků vsadili na osvědčené tváře, ačkoliv jejich věk už dávno neodpovídal reálným studentům. Ladislavu Peškovi bylo v době vzniku komedie dvaatřicet let. Jeho herecký kolega František Filipovský byl jen o rok mladší.
Filipovský na plátně ztvárnil úzkostlivého šprta Krhounka, ve skutečnosti ale zrovna on propadl hned v primě a musel ročník opakovat. Zábavný kontrast přineslo i samotné jméno filmového uličníka Čuřila. Výraz je odvozený od slova čuřit, což v dobovém slangu znamená utrácet peníze nebo bujaře flámovat.
Věkový nepoměr panoval také u profesorského sboru. Jaroslav Marvan se ujal role staršího pedagoga už v době, kdy oslavil teprve sedmatřicáté narozeniny. Exteriéry fiktivní školy filmaři objevili v ulici U Měšťanských škol v pražských Kobylisích. Pro úvodní snové představy žáků při vyučování dějepisu posloužily reálné historické kulisy z drážďanského paláce, italské katedrály Arezzo a pražského břevnovského kláštera.
Zásahy do scénáře a vyškrtnutá tragédie
Původní plány na podobu příběhu se od výsledné komedie výrazně lišily. První verze scénáře z pera Václava Wassermana zcela opomíjela typický studentský slang a nahradila ho uhlazenou spisovnou češtinou. Konflikt mezi učiteli a žáky měl navíc připomínat spíše sociální drama plné vážných sporů. Tvůrci do děje zakomponovali milenecký vztah mezi profesorem Bartošem a suplentkou Lachoutovou, který měl skončit sebevraždou učitelky. Takto ponuré pojetí ovšem dostalo zamítavý posudek a nezískalo státní finanční podporu.
K realizaci nakonec dopomohl až text spisovatele Jaroslava Žáka. Ten zachoval humor i oblíbené dialogy ze své úspěšné divadelní hry a dodal projektu odlehčenou atmosféru. Samotná divadelní předloha slavila obrovský úspěch na prknech divadla Emila Františka Buriana, kde dosáhla úctyhodných sto sedmdesáti repríz. Známý divadelník měl zpočátku velký zájem film režírovat, produkce ho ale kvůli minimálním filmařským zkušenostem odmítla.
Oholená hlava za příplatek a reálné zápisky
Režisér Frič chtěl postavu ředitele gymnázia opticky ozvláštnit rozlehlou pleší. Doboví maskéři si ale neuměli s úpravou hustých vlasů herce Theodora Pištěka poradit. Pištěk jakékoliv zásahy holicím strojkem kategoricky odmítal a trval na zachování svého účesu. Souhlasil až ve chvíli, kdy mu produkce nabídla tučnou finanční kompenzaci.
Autenticitu školního prostředí dodal příběhu právě autor námětu Žák, jenž dlouhá léta pracoval jako středoškolský profesor. Své studenty za nejrůznější lumpárny netrestal, raději si jejich kousky pečlivě zaznamenával pro literární tvorbu.
„S nemalými obavami jsem sledoval povážlivý zjev, jak ono neblahé dílko začíná dostihovat popularitou i slavné dívčí romány,“ svěřil se spisovatel k obrovskému úspěchu svých textů. Obrovský ohlas divadelní hry vyvolal v některých městech nečekané reakce úřadů. V Plzni, Ostravě a Brně úředníci dokonce středoškolské mládeži zakázali přístup na představení, protože hru považovali za příliš pobuřující.
Drobné nepřesnosti ve finálním střihu
Bedliví diváci mohou v obrazu odhalit několik drobných chyb, které unikly oku střihače. Když profesor latiny opouští jednu z místností, otevírá dveře s velkým nápisem Chemie. V navazujícím záběru z chodby ovšem vychází ze dveří, na kterých visí zcela odlišná tabulka s označením Hovorna. Podobná nesrovnalost se objevila u postavy matematika Koďouska. Zpočátku děje má svou svatbu pečlivě naplánovanou na rok 1942, při pozdějším čtení vlastních životních plánů zmiňuje rok 1943.
Úsměvná historická chyba zazněla také v odpovědi jednoho ze studentů. Jan Luxemburský byl označen za posledního Přemyslovce, ve skutečnosti jím ovšem byl panovník Václav III. Filmaři si do hotového díla propašovali i drobné osobní vzkazy. Hlas z rozhlasu, který septimáni napjatě poslouchají během školního sportovního turnaje, patřil samotnému režisérovi. Film nakonec získal uznání u odborné veřejnosti a Frič obdržel za svou práci prestižní čestnou filmovou cenu.
Komedii Škola základ života vysílá televize Nova 6. července v 11:00. Reprízu snímku mohou diváci zhlédnout na stejném programu o den později v 1:20.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
